Wikiknihy cswikibooks https://cs.wikibooks.org/wiki/Wikiknihy:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.44.0-wmf.4 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikiknihy Diskuse k Wikiknihám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu 0 3898 54087 54079 2024-11-20T06:36:45Z Tchoř 696 /* R */ zatím odstraňuji raměť - je to vtipný nápad, ale to množství výskytů na internetu je tak nízké, že to klidně může být od jednoho nadšence, který to vymyslel a snaží se to (zatím marně) zpopularizovat 54087 wikitext text/x-wiki {{SHORTTOC}} == A == * ajťák – počítačový odborník == B == * brouzdat – vyhledávat informace na internetu (viz též surfovat) * bedna – skříň stolního počítače == C == * cédo, cédko, cedlo – paměťové médium CD * cé s křížkem – laické označení pro C# * cé s pluskem – laické označení pro C++ * cígoš – paměť ROM == Č == * četnout, četovat – komunikovat prostřednictvím chatu == D == * datlovat – psát na klávesnici dvěma prsty (jedním prstem pravé a jedním levé ruky) * dývko – paměťové médium DVD == F == * fleška – flash paměť (vnější paměťové zařízení připojitelné přes USB) * fleška(velká) – nejspíše se jedná o externí SSD nebo HDD * flešovka – flashová hra nebo animace * frontendík – označení pro front-end * frontenďáček – programátor zabývající se částí front-endu == G == * gamesa – počítačová hra * gamesit – hrát počítačovou hru (viz též pařit) * googlovat, gůglovat, googlit, gůglit – hledat prostřednictvím internetového vyhledávače Google * grafárna – grafická karta == H == * hadr, hárd – harddisk (pevný disk) * heknout, hacknout – získat přístup nebo možnost používání (zpravidla nestandardním způsobem) == J == * jablka, jabka, jablíčko – počítače Apple == L == * lapťák – notebook (laptop, viz též noťas) == M == * mailnout – napsat e-mail * mekař, eplař – uživatel počítače Apple * mikrošrot – Microsoft * mrkvosoft – Microsoft * mrkvošrot – Microsoft * mikrošit – Microsoft == N == * naloudit, naloudovat, naloudnout – nahrát * noťas – notebook (laptop) * nub (z angl. noob) – začátečník s hloupými otázkami nebo někdo, kdo se po dlouhé době nenaučil nic, silnější výraz pro lamu == K == * kleknout – porouchat se * keška – paměť cache * komp – počítač (viz též železo) == L == * lama – začátečník s hloupými otázkami nebo někdo, kdo se po dlouhé době nenaučil nic (viz ''nob'') * lokál – lokální disk == P == * pařan – náruživý hráč počítačových her * pařit – hrát počítačové hry (viz též gamesit) * pejdžina – webová stánka * písíčko – osobní počítač (PC) * písíčkář – uživatel platformy PC * printit – tisknout * procík, procák – procesor (CPU) == R == * ramka – paměť RAM * resetnout, restartit – provést reboot (restart) počítače == S == * sejmout – zabít protivníka * sejvnout – uložit * sestřelit – vynuceně ukončit činnost aplikace * skajpovat – komunikovat přes program Skype (především hlasově) * skajpnout – poslat textovou zprávu prostřednictvím komunikačního programu Skype * spadnout – ukončení činnosti počítače nebo programu zapříčiněné chybou * stáhnout – zkopírovat data (většinou z Internetu) * surfovat – vyhledávat informace na internetu (viz též brouzdat) * sajta – webová stránka == Ú == * úesbéčko – USB == V == * vokna, voknousy – systém Windows * votočit – restartovat počítač * vysmahnout, vysmažit – vypálit CD nebo DVD * vymáznout – vymazat * vygooglovat, vygůglovat, vygooglit, vygůglit – najít prostřednictvím internetového vyhledávače Google * vyprintit, vyprintnout – vytisknout * vytunit – vylepšit (tunning) * vyžírač – výraz používaný při gamingu kdy člověk vykoná nejvíce práce a všechnu zásluhu si za něj vezme vyžírač == W == * webař – programátor nebo designér webových stránek * wifina, wifka – wifi * widle – OS Windows == Z == * zamrznout, zatuhnout – přerušení či ukončení činnosti počítače nebo programu zapříčiněné chybou * základka – základní deska (motherboard) * zvukačka, zvukovka – zvuková karta == Ž == * železo – počítač, hardware == Oblíbená slovní spojení == * hoď mi to na hadr – ulož mi to na harddisk * hoď mi to na lokál – ulož mi to na lokální disk * jablka nepadají – ironické prohlášení vztahující se ke (ne)stabilitě méně vydařených starších verzí systému MacOs * jablka padají v zimě – pravdivá hláška vztahující se ke nestabilitě systému IOS(Apple) za chladných podmínek * kleknul mi hadr – porouchal se mi harddisk * naloudovat gamesu – nahrát počítačovou hru * pařit gamesu – věnovat se hraní počítačové hry * promazat kompa – vymazat nepotřebná data z počítače * smočit dědu ve šlajsně – zahrát si erotickou hru * spadla mi vokna – došlo k ukončení činnosti systému Windows kvůli chybě * vopálit cedlo – vypálit CD * votočit komp – provést reboot (restart) systému počítače * vyhodit hlášku – zobrazit dialogové okno nebo chybové hlášení * vymáznout z hadru – vymazat z harddisku * vysmahnout dývko – vypálit DVD * vytunit kompa – vylepšit počítač [[Kategorie:Čeština]] [[Kategorie:Český slang|Počítačový]] k4g8wzjypmz07mvjzhylm8hth4niibr 0 6406 54086 51622 2024-11-19T22:07:49Z Danny B. 94 typo 54086 wikitext text/x-wiki ''Předchozí kapitola [[../Cit|Cit, osobitost, tradice a asociace]]'' == Jak vybrat „in“ barvu rostlin? == Vybrat „trendy“ barvu je snadný. Prostě brnkačka. [[Soubor:Sissinghurst white garden.jpg|náhled|Sissinghurstská bílá zahrada]] [[Soubor:The white garden - geograph.org.uk - 301085.jpg|náhled]] <gallery> Soubor:Sissinghurst Castle Garden - The White Garden - geograph.org.uk - 26686.jpg|Sissinghurstská zahrada Soubor:White-Tulipas-Madrid Botanic Garden.JPG| Soubor:Chesters Walled Garden - white foxglove - geograph.org.uk - 1461170.jpg| Soubor:White and purple pansy at Hulda Klager Lilac Gardens.jpg| </gallery> Komponovat barvy a tvary dohromady je složité. Aby byla jistota, že celek je vyladěný, je-li majitel i architekt barvohluchý, sází někdy na jistotu. Jen dvě nebo jen jedinou barvu na všechno. Nejlépe bílou, šedou, či rudou barvu. Nikdo pak nemůže být obviněn z nevkusu. Pouze z nedostatku invence. Být „in“ a „top“ je pak brnkačka. Udělat zahradu například v bílé barvě ale není tak snadné. Zkuste si představit zahradu kompletně vytuněnou v důstojné zářivě bílé. Všechno bílé. Zářivé bílé. Jako nevěstiny svatební šaty rozprostřené po zahradě, nebo zářivá čistoskvoucí čistoskvostnost vypraného prádla, třeba si zkuste představit bělostnou bílou nedotčenou dotekem, stínem jediné další barvy, zrníčkem prachu a kapkou potu. Lákadlo pro hysterky. Ovšem jsou lidé, kteří něco takového dokázali opravdu realizovat. Bílá zahrada existuje. Bílá zahrada je jednou z nejobdivovanějších zahrad v Anglii, byla vytvořena obdivovanou zahradní architektkou jménem [[w:Vita Sackville-Westová|Vita Sackville-West]]. Poeticky založenou šlechtičnou, známou milostnými avantýrami. Milostné aféry s několika známými ženami šlechtičnu v bulváru proslavily stejně jako její zahradnické nadání. Bílé zahrady jsou prý nádherné za svitu měsíce (pokud svítí měsíc a současně kvetou bílé keře a bíle kvetoucí byliny) a anglická wikipedie upozorňuje na jejich krásu při západu slunce. Bílá barva má vysokou odrazivost, takže zahrada pak vypadá podobně jako v zimě, když je nasněženo. [[Soubor:1.díl html m6644e747.jpg|náhled|Kombinace blízkých odstínů, nebo příměs kontrastní barvy přináší lepší výsledky než použití jediného odstínu. Na to přišla i příznivkyně zahrad jediné barvy G. Jekyllová.]] Co je na její bílé zahradě skvělého? Inu... je bílá. První umělecký dojem je úžasný. Všechny kytky kvetou bíle. To se přece hned tak nevidí. Příroda nabízí myriády odstínů a kombinací a vy si vyberete, že bude mít zahradu celou bílou. Celou krásnou. Bílou. Po půl hodině jsou bílé kytky nuda, jako pole kukuřice. Je to jako dívat se na černobílou verzi ohňostroje. Zahradu v roce 1920 našli noví majitelé zcela zanedbanou. Nyní láká turisty díky svému "genius loci". <gallery> Soubor:Several white flowers.JPG| Soubor:Spider on white flowers.jpg Soubor:White flowers 2007 2.JPG Soubor:White flower.JPG </gallery> Bílá zahrada byla ovšem vícekrát napodobována a také byly vytvářeny zahrady, které se pyšnily názvy jako Modrá zahrada, Červená zahrada a podobně. Ještě slavnější zahradní architektka Gertrude Jekyll, kritizuje, že Bílá, nebo Modrá zahrada je bez jakékoliv další přidané barvy méně výrazná, že i nejmodřejší modrá sama vynikne méně než i slabší modrá v kombinaci se žlutou. Tvrdí že vytváření zahrad jedné barvy je zvláštním druhem nejtěžšího odříkání a sebemrskačství milovníků zahrad a krásy květin. Tedy hezká kvetoucí zahrada by měla mít dvě a více barev, kromě zelené. O tom jak více barvy snadno a vkusně mechanicky ladit, si povíme v kapitole o barvách. Sama G. Jekyllová však mluví o přání vytvořit „Zlatou zahradu“. Tato zahrada měla být jasná a veselá po celý rok, a to i proto že zde měly být použity stálezelené keře a stromy a jejich žluté kultivary. Tedy něco co není obzvláště vhodné. Vstup do Zlaté zahrady, a to i v ten nejnudnější den, bude jako příchod do sluneční záře, píše slovutná autorka G. Jekyllová. Taková zahrada by byla oslňujícím skvostem, takže, podobně jako u pestrých předzahrádek z barevných kultivarů jehličnanů, by oči pozorovatele zalily slzy nadšení, nebo zděšení z pronikavé radiace jasných barev. Podle povahy. Barvy jsou důležité, ale jsou jen z jedním mnoha dílků skládačky. Žádná jediná barva nesmí být zaklínadlem zahradního architekta a ani pouze vhodné ladící barvy rostlin nejsou samospasitelným řešením . [[Soubor:1.díl html m3f4f3998.jpg|náhled|Barevně nejvýrazněji obvykle působí kvetoucí rostliny.]] == Odkazy == * [http://www.botanicus.cz/cz/historicke-centrum-a-zahrady/mapa-zahrad/bila-zahrada Bílá zahrada, botanicus] * [http://pinterest.com/stonemaple/white-gardens/ white gardens (fotogalerie)] * [http://www.novinky.cz/bydleni/zahrada/284737-zahrada-v-sissinghurst-castle.html Zahrada v Sissinghurst Castle] * [http://www.invectis.co.uk/sissing/sswhite.htm fotografie z Bílé zahrady] * [http://www.places-to-go.org.uk/sissinghurst_white_garden.htm fotografie z Bílé zahrady] * [http://flowergardengirl.com/2009/03/01/the-all-white-garden/ flowergardengirl.com/all white garden] * [http://original-garden.ru/?p=3131 Bílá zahrada na original-garden.ru] == Stálezelená zahrada == Jak udělat zahradu stejně krásnou celý rok? Brnkačka. Skupiny [[w:Stálezelená rostlina|stálezelených rostlin]] a [[w:Jehličnany|jehličnany]] lze použít k doplnění skupin [[w:Opadavé dřeviny|opadavých dřevin]], ale v některých parcích, jsou z těchto dřevin vytvořeny celé části, sloužící i pro zimní a předjarní vycházky. Pomocí stálezelených rostlin a jehličnanů lze vysadit zahradu s kvalitami neměnnými většinu roku. Hezká nekvetoucí zahrada by měla mít různé, vhodně umístěné, odstíny zelené. Ať už ji tvoří stálezelené, nebo smíšené skupiny. Odstíny zelené, by v obvyklé zahradě neměly být příliš křiklavě odlišné a nikoliv tak fádní, aby splývaly s okolím. [[Soubor:5.díl html 2a67336a.png|náhled|Použití jediného odstínu květin přesto má své opodstatnění v místech kde je spíše žádaná jednoduchost scelující jednobarevné plochy. Tam, kde by kombinace příliš odpoutala pozornost od vyznění celku. Použití jediného barevného odstínu (mimo zelené) u všech rostlin je jinak ale protismyslnou hříčkou, vyžaduje výjimečné zdůvodnění.]] <gallery> Soubor:1.díl html m9674b2a.jpg|V zimě přes křehkou krásu bezlistých keřů lidé vždy dlouhodobě vnímají jako příjemnější živou zeleň jehličnanů. Soubor:3.díl html m3a844aad.jpg| Soubor:1.díl html 2e80642.jpg|Zahrada plná namodralých kultivarů jehličnanů může v zimních měsících vyvolat velmi málo hřejivých pocitů. </gallery> Stálezelená zahrada se zdá být jednoduchá a je vhodná i pro ty, kdo zkušenosti s kompozicí a barvocit prostě nemají. Ale místo jednoho problému máme problémy dva, možná tři. Místo barev často v stálezelené zahradě hrají daleko nejvýraznější roli habitus, linie a tvar. Stálezelené dřeviny na větších plochách se kombinují nejsnáze s dřevinami kvetoucími světlými odstíny. Kritickou poznámkou je zkušenost, že tyto zahrady se většinu roku výrazněji nemění. Působí stejně většinu roku. Neměnnost snadno přeroste v únavnost. Ale to není vše. '''Uděláte li chybu v kompozici stálezelených dřevin, budete ji vidět celý rok.''' Způsobů, jak si snadno poradit s otázkami linií a tvarů je více a odpovědi jak je vhodně řešit lze najít v daných kapitolách. Faktem zůstávají dva problémy, prvním je neměnnost kompozice jenž tak připomíná krokodýla, který ač cenný, velký a obdivuhodný, nepoutá obvykle pozornost ani tak dlouho jako hejno obyčejných sýkorek u krmítka. Druhým problémem je móda. Použití jehličnanů a stálezelených rostlin v zahradě, zejména kultivarů, podléhá vlnám obdivu a odporu. Pravidelným, silným, iracionálním. '''Právě jehličnany a stálezelené dřeviny jsou zvláště vhodné pro kompozice, které mají působit příjemně i v zimním období''', kdy jsou všechny ostatní dřeviny opadané. Zvláště v šedivém předjaří, kdy ani sníh nezkrášluje větve a okolí stromů a keřů. Stálezelené dřeviny jsou v sadovnické terminologii listnáče, které neshazují každoročně list. Tvarem sice od­povídají opadavým keřům, ale svou temnou zelení jehličnanům. Jejich listy jsou často výrazně odlišné od listoví opadavých dřevin voskovitým povrchem. Sadovníci často rozlišují stálezelené dřeviny (listnáče) a jehličnany jako dvě různé skupiny. Důvodem je, že stálezelené listnáče a jehličnany mají odlišný vzhled tedy i použití. Ovšem jehličnany jsou přesto stálezelené rostliny a mají listy, podle botaniky. Dokonce i modřín opadavý, metasekvoje a jinan. O stálezelených a opadavých dřevinách a jehličnanech si více řekneme později, když se budeme více věnovat jejich specifickým vlastnostem. [[Soubor:1.díl html 1a6e292f.jpg|náhled|Zahrada kde se mísí styly a její části se odchylují od sebe i celku, může vyvolat různé reakce. Od údivu po výsměch.]] == Vzpomeňte si na školu. Opisujte. Opisujte. Opisujte. == Nejlépe od zkušených mistrů. Učte se ze starých a obdivovaných zahrad. Japonských, francouzských, anglických, perských, italských i moderních. Podle potřeby a možností. Mnohé pěkné zahrady nejsou nic jiného než více nebo méně zdařilé kopie jiných. Dobře opisovat, znamená vždy alespoň vědět od koho. Zahrady antického Říma, perské zahrady, čínské, francouzské, italské zahrady či anglické parky tvořili umělci. Jejich vzory a pravidla jsou jasné. Opisujte, nechte se inspirovat. Podobně jako se vzájemně inspirují a učí se od sebe umělci. Plátna geniálních umělců, jako [[w:Auguste Renoir|Renoir]] nebo [[w:Claude Monet|Monet]], kteří dokázali úžasně pracovat s barvami prostředí, světlem, tvary, jsou obdivovaná i po staletích. Stejně tak nestárnou dobové zahrady, které mistři zahradníci vytvořili pomocí překvapivě podobných nástrojů jako známí impresionisté obrazy. Po staletích neztratily schopnost promlouvat k člověku, který naslouchá. Pokud styl historické zahrady vhodně přizpůsobíte, bude pro Vás vzorem nebo aspoň inspirací. Návštěvník vaší zahrady snadno podlehne iluzi, že máte vkus anebo aspoň zálibu v historii a kultuře daného stylu. Stačí pak na půl úst zadrmolit několik našprtaných frází o daném období, nebo významném uměleckém díle, jehož kopie v zahradě nepřehlédnutelně stojí, aby jste vytvořili v očích obdivovatelů dojem znalce. Historie a legendy mohou být ozdobou Vaší zahrady. == Působení místa == Vhodné také je, použijete-li jako doplněk zahrady nějaké originální, avšak málo známé dílo, zahalit osudy díla nějakým těžko vyvratitelným byť absurdním druhem záhady, či tajemství, které jen chabým argumentem popřete. Tahle magie funguje. Okamžitě zjistíte, že i v největším skeptikovi je kus dítěte. Důvod proč zdánlivě opouštím praktické rady k zakládání zahrady, je „[[w:Genius loci|genius loci]]“. Příběh, okolnosti, výraz místa. Genius loci může být silným argumentem, proč vytvořit zahradu určitým způsobem. Legenda nebo absurdní sentimentální historka může i v očích nejtvrdšího kritika omluvit naprosto nevhodnou úpravu. Nesmyslný ošklivý kýč. Vhodně využitý genius loci silně násobí možnosti zahrady, které poskytují rostliny a kompozice. Zahrada kterou vytvořil slavný umělec, například Claude Monet, má vždy větší šanci být zajímavější i sama o sobě, než zahrada moderní vily ve městě. Ať už je jakkoliv nedokonalá. Nejbližším prokazatelným příkladem je odpudivý vzhled [[w:Jurkovičova vila|vily]] (a zahrady) od architekta Jurkoviče v Brně – Žabovřesky. Genius loci zde má násobně větší hodnotu než praktičnost, soulad a smysluplnost. Znechucení ošklivostí, přehnanou malebností díla a především naprosto nevhodnými ostrými barvami, je pro návštěvníky překonáno hodnotou příběhu, který vypráví toto místo. Pravdou je, že jiná díla téhož architekta, vycházející z téhož malebného stylu, avšak přizpůsobená lépe okolí i použití lze například vidět jinde v Brně. Další skutečně hezkým příkladem díla od Jurkoviče je méně nápadný bývalý Výzkumný ústav v Brně - Bohunicích, Lány. Zahrada v jeho blízkosti má ale podobné vady. '''Genius loci neopomenutelný oslepující efekt, karta přebíjející vše. Ovšem mnohdy je spíše žádoucí, aby zahrada byla i použitelná a vzhledná.''' Ať už je zahrada sebelépe komponovaná, dokonale udržovaná a objektivně dokonalá, pokud bude technicky nebezpečné nebo nemožné ji užívat k účelu pro který je zhotovena, neplní řádně svůj účel. Prostředky vynaložené na její úpravu mohou být mrháním. <gallery> Soubor:1.díl html 22f4df38.jpg|Geometrická zahrada je hra symetrických obrazců a linií. Soubor:Żarnowska, wieś w gminie Wicko (02).jpg|Předzahrádky rodinných domů bývají často pestré. Soubor:1.díl html 6f14fdfc.jpg|Výzdoba města má být v celkovém souladu a okázalá. Soubor:Brno, Žabovřesky, Jurkovičova vila - zahrada.JPG|Zahrada u Jurkovičovy vily v Brně. Ani chodníky nejsou vedeny inteligentně. </gallery> ''Pokračování v kapitole [[../Krátké ohlédnutí za kvasící historií krásy zahrad|Krátké ohlédnutí za kvasící historií krásy zahrad]]'' ''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]'' == Odkazy == * [http://www.vilacerych.cz/vila-cerych/unikatni-zahrada/ Unikátní zahrada Čerych, architektonická perla] * [http://www.vilacerych.cz/fotogalerie-1/ Fotogalerie ze zahrady vily Čerych vytvořené „...v roce 1925 podle návrhu předního českého zahradního architekta Josefa Kumpána z Prahy.“] * [http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/o-galerii/tiskovy-servis/2010/tz-rekonstrukce-jurkovicovy-vily-mozaika-a-zahrada.aspx Fotografie ze zahrady jedinečné Jurkovičovy vily] * [http://www.szuz.cz/UserFiles/File/zahrada-a-park-roku-2011-vyhlaseni-vysledku.pdf Zahrada roku 2011 (1.místo v architektonické soutěži), byla navržena v ČR asi nejznámějším zahradním architektem současnosti, p. Sendlerem.] * [http://botany.cz/cs/veltrusy/ V ČR zcela jedinečný park, ferme ornée ve Veltrusích z první poloviny 18. století] [[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]] 6imfmksdcelk91n506lgc2utziodb4o 0 6417 54084 51620 2024-11-19T22:07:46Z Danny B. 94 typo 54084 wikitext text/x-wiki ''Předchozí kapitola [[../Rytmus|Rytmus]]'' == Hierarchie prvků == [[Soubor:Kukuřice0386.jpg|náhled|Právě sklízený lán kukuřice.]] [[Soubor:4díl html 77f61784.png|náhled|Pohled podél osy [[w:Anglický park|anglického parku]] na rovném terénu. Poněkud připomíná pohled podél osy pravidelných barokních parků oblíbený pro oslnivost velikostí prostoru. Výrazné, malebné nebo nějak poutavé prvky zcela chybí, terén je plocha. Po stranách je možné vnímat dominanty pozadí, imponující snad jen velikostí. Světlá plocha trávníku snadno spojuje popředí a pozadí. Kompozice je postavena pouze na kontrastu celistvé hmoty trávníku a hmoty listnatého lesa. (Park u zámku Lednice) Celek kompozice je při různých pohledech, podle možnosti, lze zjednodušeně chápat jako trojrozměrný obraz, jakkoliv je samotné komponování a následná údržba prováděna s ohledem na skutečnost, že se kompozice mění a kompozicí často vede cesta, kterou pozorovatel prochází. Kompozice tak není pouhou kulisou. Hlavní motiv v nepravidelné kompozici je ostatním částem obrazu nadřazen a měl by být v upravovaném celku umístěn poněkud mimo geometrický střed, asymetricky. Jakkoliv je nepravidelná malebná kom­pozice tvořena vyváženě umístěnými prvky, její součástí jsou nepravidelně vedené linie pozornosti. Jeden z hlavních předpokladů nepravidelných úprav je právě nesouměrnost. Přirozená asymetrie musí být v nepravidelné zahradě patrná a musí převládat jak v uspořádání linií, tak i v rozsahu předmětů a v jejich hodnotách.]] Při vytváření zahrady tvoříte [[w:Hierarchie|hierarchii]] objektů, částí kompozice. '''Jednotlivé části musí být v náležitém vzájemném vztahu a zároveň podřízeny celkovému záměru.''' Je zásadně vhodné při tvorbě kompozice použít aspoň několik druhů rostlinných materiálů, tedy více než dva, přestože je tím úkol vytvořit harmonickou kompozici komplikován. Lze si totiž snadno představit sladěné dílo, v kterém budou všechny prvky stejně nápadné, hodnotné a stejně důležité. Vtěsnány do stejné formy, dosahující stejné kvality, umístěny tak, aby žádná jednotlivá rostlina nebyla důležitější, výraznější, než jiná. Žádná z rostlin není v pozadí a žádná v popředí. List si podává ruku s listem, zeleň splývá s zelení. Výsledkem ideologie zahradnického komunismu je například stříhaný [[w:Živý plot|živý plot]]. Kdo by neznal živé ploty z oblíbených [[w:Zerav západní|tújí]]. Díla vytvořená výhradně pomocí živých plotů potlačují vlastnosti jednotlivých rostlin, působí nějak pouze jako celek. Trávník nebo bludiště z túje jsou nejjasnějším příkladem kompozice bez hierarchie. Samotné rostliny v takovém celku vnímáme jako stereotypní, bezvýznamné, nenápadné jednotlivce. Přesněji, nevnímáme je vůbec. Nevnímáme jednotlivé keře v kompozici. Celek hmoty stejných jedinců vynikne zase pouze v opozici, v kontrastu k jiným, odlišným celkům. <gallery> Soubor:4díl html 53784084.png|Dubový les. Soubor:4díl html m37ca3472.png|Zástup tůjí pochodujících na místě v přesné formaci. Soubor:4díl html 4228720e.png|Stejnorodé prvky dokážou více umocnit dojem prostoru a perspektivy. Na snímcích jej podstatně zvyšuje i stranově orientovaný podklad tvořící perspektivní linie. Oko rychle a správně odhadne vzdálenost a vnímá výsadbu stejných prvků snáze jako celek. Soubor:4díl html m6753d747.png| Soubor:5.díl html m128d4cbb.jpg|Meruzalka ''Ribes alpinum'' je pro sadvonické účely vegetativně množena, všechny rostliny na obrázku jsou klony. Vegetativně množené rostliny bývají stejnorodé. </gallery> [[Soubor:4díl html m3881846a.jpg|náhled|Expozice trvalek.]] Skutečná '''kompozice má prvky podřízené a nadřízené'''. Není tím míněna skutečná významnost, protože vhodné pozadí je stejně důležité jako vhodné popředí. Jde o rozdíl, mezi výraznější a méně výraznou součástí kompozice. Kvetoucí keře poutají pozornost více na méně výrazném pozadí, nejlépe pozadí odlišné barvy a světlosti, než je barva květu. Prvky z nichž je složena celá koncepce díla jsou a musí být sice alespoň v některých charakteristikách různorodé, aby dílo nepůsobilo stereotypně a únavně. Také naopak různorodost nesmí dosáhnout té míry, aby jednotlivé prvky narušovaly celkové uspořádání, kontext a působily chaoticky, nebo nevhodně, nelogicky a nepřirozeně. Nepřirozeně jako libovolná směs rostlin a dřevin bez ladu a ohledu na přirozené potřeby, vzhled, společenství a stanoviště. Lze tedy shrnout frází, že '''hlavním účelem kompozice je podřídit rozmanitost ucelenosti'''. Je třeba uspořádat všechny rozmanité části a prvky kompozice tak, aby výraznější prvky byly umístěny na důležitějších místech, než prvky tvořící skupiny, prvky doplňkové. V souladu s jejich estetickou hodnotou a podle předpokládaného účinku. Bez vzájemného nadřazování a podřizování jednotlivých částí (princip hierarchie) bychom nedosáhli celkově krásného dojmu ani tehdy, kdybychom v zahradě soustředili množství [[w:Atrakce|atraktivních]] rostlin a cenných [[w:Dekorace|dekorací]]. Jak už zde bylo mnohokrát řečeno, zahrada bez kompozice by nebyla skutečnou zahradou, nýbrž pouhým skladem [[w:Exponát|exponátů]], ve kterém by snad byly zajímavé jednotlivé detaily nebo exempláře. Rozhodně však ne jako celek, celá kompozice, zahrada. [[Soubor:4díl html m65963834.jpg|náhled|Hlavními prvky jsou vchod, linie pohledu ve směru k vchodu a agáve ve středu květinového vzoru. Túje jako výrazný symetrický vedlejší prvek zesilují pozornost k ose.]] [[Soubor:4díl html m45d69bf7.jpg|náhled|< Pohled ze strany na celek komponovaný pro jediný bod pohledu z T křižovatky (červená šipka), pro pohled ve směru ke středu výsadby (modrá šipka). Hlavním prvkem je osově umístěná lavička, vedlejšími prvky mobilní zeleň a vysazené traviny.]] [[Soubor:4díl html m6158e174.png|náhled|Dokonale vyvážená kompozice dvou hmot.]] <gallery> Soubor:4díl html m7f3d1eee.png|Jedinečný prvek v kompozici se stává hlavním předmětem zájmu, dominantou kompozice. Soubor:4díl html m233f936b.png|Více velmi podobných prvků, jsou li blízko sebe vytváří spíše hmotu a celek, nežli více dominant. Je li v kompozici více dominant, které jsou rovnocenné, obvykle si konkurují. Soubor:4díl html m7a6492a1.png|Odlišný tvar a zbarvení je významné při hodnocení významu prvku. Odlišný prvek je často vnímán jako výrazný a tedy dominantní. Soubor:4díl html m39d0146a.png|Umístění hraje roli. Prvky v popředí obvykle nejsou hlavními prvky kompozice. Prvek ve středu osy jednoduché kompozice bude spíše pozorovatelem určen jako dominantní. Opakované stejné prvky tvoří spíše vhodné pozadí, rámec pohledu, nebo výplň. Soubor:4díl html m10d63b2c.png|Odlišný prvek ve středu kompozice je v takovéto případě zřetelně dominantním a tedy soustřeďuje pozornost. Soubor:4díl html m4201cb01.png|Skupiny stejných prvků tvoří pouze hmotu. Zde není žádný prvek řídící a dominantní, pozorovatel tak ovšem lépe vnímá hmoty, barvy celků a tedy prostor. Hrozí nebezpečí, že kompozice bude fádní. Soubor:4díl html 73f92177.png|Několik dominant si může vzájemně konkurovat, vhodně umístěné v různých partiích kompozice však povedou pohled pozorovatele. Umístění poblíž osy pohledu činí objekty významnějšími. Soubor:4díl html m63430a62.png|Oko pozorovatele vždy upoutá spíše umělý, předmět, než přirozený prvek. To platí tím spíše, čím více je prvek odlišný. Pravidlo lze uplatnit až do úplného zohavení kompozice. Soubor:4díl html m1545b4eb.png|Opakované použití podobných umělých prvků snižuje jejich významnost a působení v kompozici. Mohou tak případně vyniknout jako dominanty i dřeviny. Vždy jsou však umělé prvky výraznější než ty opakované prvky které pozorovatel považuje za přirozené. Soubor:4díl html m3cf84c73.png|V kompozici, kde jsou skupiny různě významných prvků je významné opakování, umístění na linii, velikost, barva, tvar, a další kontrasty. Hromadění kontrastů může snadno vést k narušení celistvosti kompozice. Viz dole. Soubor:4díl html 629ec369.png|Mnoho dřevin není kompozice. Soubor:4díl html 7bc27644.png|Mnoho různých atraktivních dřevin není kompozice. Soubor:4díl html m79af5892.png|Nepravidelná kompozice, hlavním prvkem je částečně skrytá stavba. Její zdánlivý význam je sice podpořen světlou barvou a kontrastem s okolím avšak rovněž silně potlačen velikostí vzrostlých dřevin, které samy o sobě poutají pozornost, jsou nežádoucí konkurencí. (Park u zámku Lednice) Soubor:4díl html 2e998186.jpg|Pravidelná kompozice – hlavním prvkem je osová květinová výsadba, kruhový motiv pod tújemi, zvýrazněný jejich tmavou barvou,velikostí, habitem, umístěním a symetrií těchto dominant na tmavším pozadí. (Park u zámku Lednice) Soubor:4díl html m8b2855.png|Výsadba více různě vzrůstných dřevin s různou texturou a různým habitem do popředí, s devastujícím účinkem na kompozici. Kompozice nyní působí neplánovitě, chaoticky. Chybí zde hierarchie prvků. Při ponechání vzrůstných dřevin v popředí je vhodné alespoň odvětvení do určité výšky a vytvoření průhledu. (Park u zámku Lednice) </gallery> [[Soubor:4díl html m3a76deeb.png|náhled|Hlavním prvkem je celistvá vodní hladina, výrazná je nevelká stavba ve střední části. Její význam je podpořen kontrastem s „přirozeností“ okolí avšak rovněž silně potlačen velikostí vzrostlých dřevin, které samy o sobě poutají pozornost, jsou nežádoucí konkurencí. Vhodně působí nepravidelný okraj celistvé výsadby. Okraj vodní hladiny místy zatravněný a místy s vyšší výsadbou je nejpříjemnější pro oko.]] Smyslem takového uspořádání je při zachování harmonicky umístěných prvků vyvolat dojem přirozeného a původního prostředí, [[w:Příroda|přírody]], nebo krajiny. Oko pozorovatele, jakkoliv si to pozorovatel neuvědomuje, najde-li v obraze zřetelné pravidelně a symetricky umístěné prvky je znepokojeno a pocit přirozené původní přírody se vytrácí. Neúčelnost pravidelných prvků v nepravidelných úpravách, jsou li neúčelné, bývá zvýrazněna. Pravidelné (lidmi vytvořené) prvky v nepravidelné kompozici mohou být praktickým kompromisem nebo mohou působit vhodně a harmonizovat kompozici. Nelogicky uspořádané pravidelnosti mohou vyvolat pocit nepatřičnosti nebo cizosti. Ten v uměleckém díle může mít svůj smysl. Zahradní kompozice by však neměla nikdy působit na návštěvníky násilně, tísnivě a chaoticky. I výtvarně cenné umělecké dílo však násilně, depresivně nebo zcela zmateně působit může a současně může být zcela smysluplné ([http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vincent_van_Gogh_-_Charrette_de_boeuf.jpg například některá díla Vincenta van Gogha]). Působení uměleckého artefaktu na člověka není obvykle nijak dlouhodobé a jeho použití je specifické. <gallery> Soubor:4díl html m892335c.png|Zahradnické výstaviště Tuln. Soubor:4díl html 439c6a0a.png|Objekty na obrázku jsou mísy na květiny. V trávníku celkem dvě, zcela odlišného vzhledu, jedna prasklá.(vesnice u Znojma, 4.9. 2012) Soubor:4díl html m1d9bbf36.png|Uprostřed trávníku, je lípa. Ve stínu pod lípou je velký čtverec, záhon s růžemi. Ano, lze to těžko rozeznat z cesty. Učebnicový příklad vady. Soubor:4díl html m10d941a9.png|Nepravidelná kompozice s některými pravidelnými prvky v prostředí městské zástavby (pomineme-li lampu). Nejspíše dílo architekta. Doporučuji povšimnout si pestrého výběru dřevin a působení pestrosti. Soubor:4díl html 7576a117.png|Podobně pestrá výsadba na náměstí ve vesnici nedaleko Znojma. </gallery> ''Pokračování v kapitole [[../Solitéra a dominanta|Solitéra a dominanta]]'' ''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]'' [[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]] 2x0e0d7kp9ls3z4jslrr5uwwnvpzbod 0 6421 54082 51617 2024-11-19T22:07:46Z Danny B. 94 typo 54082 wikitext text/x-wiki ''Předchozí kapitola [[../Barvy|Nebezpečná dobrodružství s barvami]]'' [[Soubor:5.díl html m2233cd17.jpg|náhled|Habitus je dán obrysem koruny.]] == Habitus == Vzhled dřevin je z velké části dán tvarem jejich koruny, obrysem nadzemní části. Ten je závislý na způsobu růstu větví. Některé dřeviny jsou spíše sloupovité, jiné zaoblené a další nepravidelné, či převislé. Některé stromy mají odlišný tvar koruny v mládí a stáří. Ačkoliv lze přesně rozlišit širokou škálu habituálních typů, a přestože habitus považuji za důležitý, zmíním jen několik typů, protože ostatní lze buď působením zařadit k těmto anebo jsou přechodem. <gallery> Soubor:5.díl_html_f096034.png |Skupiny úzce sloupovitých dřevin je málokdy vhodné použít. Soubor:5.díl_html_m20b1495.png| Soubor:5.díl_html_63e6b8e8.png|Pokud při špatné údržbě srostou dvě dřeviny s rozdílným habitem, výsledek je chaotický. Soubor:5.díl_html_m5496c98f.png|Podle některých autorů se stromy, které tvoří vertikály nehodí k sloupovitým stavbám. Ovšem zdá se, že také naopak mohou jejich tvar zvýraznit aniž by vznikal silný kontrast. Soubor:5.díl_html_m7cb50c86.png|Dva různé druhy dřevin se sloupovitým habitem vedle sebe nemusí vypadat vhodně. Vyniká rozdílná struktura olistění. Soubor:5.díl_html_m66d23c0e.png|Výsadba více stejných dřevin vynikajících neobvyklým habitem může vést k neobvyklým nežádoucím efektům. Soubor:5.díl html 65656da7.jpg|Zelené vykřičníky </gallery> Stromy a keře s úzkou až sloupovitou korunou vytvářejí habituální typ, který je velmi nápadný a působí poněkud stroze. A to tím víc, čím jsou více větve přitisknuty ke kmeni a koruna je tak spíše užší, než pyramidální. Je vhodné je využít v nepravidelných výsadbách na svahy, kde však ve větších a početných skupinách a zejména bez podrostu, mohou vyhlížet velice uměle a neobratně. S vřesovištními rostlinami, v malých partiích, působí přirozeně zejména jalovce, a lze s jejich pomocí snadno zvýraznit některé body v krajině. Stromy a keře s úzkou až sloupovitou korunou jsou vhodné a časté v pravidelně řešených zahradách, někdy bývají vysazeny i ve větším počtu, a to někdy jako zdůraznění důležitých bodů, jindy jako jedinci v pravidelných odstupech nebo k vytvoření živých stěn a plotů. Někdy jsou stromy s tímto habitem používány pro aleje. Bylo vyučováno, že se stromy a keře s tímto typem koruny a úzce oválnou korunou hodí více k nižším a podlouhlým stavbám, jenž působí horizontálními liniemi (antika), spíše než stromy a keře s kulatou korunou. Naopak se nemají hodit k stavbám které tvoří vertikální linie (gotika). Toto pravidlo prosazoval H.Repton a srovnával listnáče a jehličnany, antiku (paladianský styl) a gotiku (novogotiku). Vycházel zjevně z vhodného kontrastu, který tímto způsobem vzniká ale sám říkal že takovou kombinaci pouze považuje za vhodnější. Dodržování a vyučování tohoto doporučení se však stalo dogmatem, který nebere ohled na širší kontext kompozice, okolí a vyznění celku. H. Repton hodnotil vliv těchto tvarů u vyšších staveb. Kontrast vyššího stromu se sloupovitou korunou s malým, nízkým a dlouhým, typicky vesnickým domkem, činí domek opticky ještě nižším. Použití stromu s takovým habitem je pak stejně neadekvátní, jako výsadba topolu černého na skalku. Alej úzkých vysokých stromů ve vesnickém prostředí může působit velice nevhodně až směšně. Stejně tak výsadba dřevin se sloupovitou korunou k úzkým stavbám (věž) nemusí být nezbytně nevhodná, pokud jsou v přilehlém okolí další poměrně výrazné široké stavby a několik symetricky rozmístěných sloupovitých dřevin, které nedosahují výšky věže, tak vertikálně laděné stavbě v celkovém pohledu a rytmu výsadby dají vhodně vyniknout. Zelené vykřičníky, jako například sloupovité smrky, jsou vhodné jako solitery. Nejlépe se hodí do menších celků, kde jsou silné kontrasty a přísné a neobvyklé tvary jsou snesitelnější a kde také nebudou konfrontovány s vyšším podrostem nebo stejně vysokou zelení. <gallery> Soubor:5.díl_html_m5f31cc8b.png|Kvetoucí akát ukazuje habitus dřeviny na tmavším pozadí. Soubor:5.díl_html_m30111e52.png|Akát v zimě působí spíše strukturou větví. Soubor:5.díl html m33e5e793.jpg|Výsadbou habituálně kulatých dřevin u štíhlých nebo štíhle Soubor:5.díl html m18bc9b7c.jpg|vypadajících, „gotických“ objektů vzniká kontrast. Soubor:5.díl html m77acbb20.jpg|Výsadbou habituálně kulatých dřevin u horizontálně působících Soubor:5.díl html 3a67502e.jpg|„antických“ objektů kontrast nevzniká. </gallery> <gallery> Soubor:5.díl html m4e9b7124.jpg|Vertikálních linie u „gotických“ objektů a štíhlých dřevin jsou v souladu a silně působí na pozorovatele. Vhodnost jejich použití záleží na kompozici celku. Soubor:5.díl html m716369fe.jpg|Výsadba štíhlých tvarů je kontrastní u „antických“ budov. Štíhlé dřeviny posilují působení vertikál u „gotických“ objektů. Silný a nepřirozený kontrast topolů 'Italica' anebo výsadby slivoně Prunus s. 'Amanogawa' nebo 'Kanzan' u vesnických domečků, není vzorem krásy. Cit pro míru, vhodnost místa a okamžiku nelze nahradit matematikou nebo pokynem direktivy. Soubor:5.díl html m6ed11314.jpg|Tento pohled by podle propagovaných pravidel kontrastu habitu dřeviny a charakteru budovy měl být příjemný. Soubor:5.díl html 4925cc52.jpg|Tento pohled by měl být podle pravidel kontrastu habitu dřevin a budovy opravdu fádní. Byl by ale harmonický a příjemný i pokud by slivoně nebyly červenolisté. </gallery> Bez ohledu na smysl a kompozici H.Repton sám k pravidlu řekl, že jde jen o možnost, či příležitostnou šťastnou výhodu, kterou nám kontrast habitu a architektury někdy nabízí. Převaha dřevin s oblým habitem a podélných tvarů nad ostrými hroty vertikál pomáhá vzbudit pocit poklidu. Pocit opuštěnégho místa, ruin nebo hřbitova vzbuzuje i ledabylost údržby. Převaha vertikál a sloupovitých nebo úzce kuželovitých tvarů dřevin, které pomáhají vzbudit pozornost, jejich nevhodné umístění, může vést až k roztěkání, znepokojení, ztrátě pozornosti, neklidu. Vhodná výsadba by měla obsahovat jistý stupeň poměru vertikálních a vodorovných linií v kompozici. Vyváženosti lze napomoci použitím dřevin s vhodným habitem. Cílem zahradníka však někdy může být dosáhnout větší harmonie nebo vytvoření nějakého pocitu nepoužitím efektu či odchýlením od učebnicového vzoru správnosti. <gallery> Soubor:Zima 2010 01 16 0502u.JPG|Přestárlý živý plot ze sloupovitých tújí 'Malonyana', vyniká habitus jednotlivých rostlin. Soubor:5.díl html m57df1107.jpg|Černý bez ''Sambucus nigra'', rarita. (Brno nedaleko Lužáneckého parku). Šeříky a bezy dosahují stromovitého růstu, ale málokdy jde o pravidelně rostlé stromy. Soubor:5.díl_html_1db4ca07.png|Habitus sloupovitých dřevin Soubor:5.díl_html_7f5ddca5.png|je dán obvykle přitisklým růstem větví. Soubor:5.díl html m434f445c.jpg |Původně poměrně úzce sloupovitý habitus keře jalovec Juniperus comunis Hibernica se s léty mění. (Brno Žabovřesky) Soubor:5.díl html ff60c30.jpg| </gallery> Vysoké úzké topoly opticky nezmenšují stejně velké výškové budovy, efekt daný habitem je obvykle spíše opačný. Rovněž se v blízkosti vysokých stromů mezi vysokými domy musí pozorovatel cítit nepatrný a ztracený. Zde za částečný úspěch lze poděkovat terénu (dům stojí níže) a vzájemné vzdálenosti prvků. Například méně vysoké kaštany či katalpy se širokými oblými korunami tvoří často tolik žádoucí kontrast a snižují opticky velikost domu sice nikoliv poměrně, ale tím že nad souvislý pás jejich koruny vystupuje jen část domu. Podobné efekty lze najít i na menších objektech a v zahradách <gallery> Soubor:5.díl html m51e0bb8e.png|Mezi dřeviny se sloupovitým habitem patří i malé keře. Soubor:5.díl html m25ee4154.png|Menší sloupovité dřeviny vhodně vysázené na vrcholu vyvýšeniny či terénní vlny ji opticky výrazně zvyšují. Soubor:5.díl html 18e05bf6.png| </gallery> ''Pokračování v kapitole [[../Stromy s oblou korunou|Stromy s oblou korunou]]'' ''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]'' [[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]] 6drqy0t6cuf7xzyd54ha23xki0ajs16 0 6436 54085 51621 2024-11-19T22:07:48Z Danny B. 94 typo 54085 wikitext text/x-wiki ''Předchozí kapitola [[../Babylonské zahrady|Babylonské zahrady]]'' [[Soubor:7.díl html 50abc4e4.png|náhled|Zahrady Villa Madama. Předpokládá se, že Villa Madama byla jednou z prvních skutečných zahrad tohoto typu.]] == Italské zahrady == ''Také na wikipedii [[w:Italský park|Italský park]]'' Od 15. století se stala zahrada neodmyslitelnou součástí italského městského paláce a venkovské vily. Zahrada sloužila jako obytný prostor budovaný podle stejných hledisek jako celá stavba na jejích půdorys navazuje. Na dvorech panovníků nesloužila jen obytným a dekoračním účelům, jako sbírka rostlin, soch a jiných uměleckých předmětů, ale i jako zoologická sbírka, depozitum cizokrajných živočichů, často ptáků, šelem a hříček přírody . Taková zahrada se někdy zvrhla v chaotickou změť a proto ji bylo nutné architektonicky cestami, zídkami, dřevěnými a živými ploty rozčlenit na jednotlivé sekce. Alespoň tak to tvrdí odborná zahradnická učebnice sadovnictví. Faktem zůstává, že méně [[w:Římská zahrada|římské zahrady]] byly velmi podobně členěny a překvapivě připomínaly nízkými plůtky [[w:Zimostráz vždyzelený|zimostrázu]] a jednotlivými odděleními barokní zahrady. Vzhledem k tomu, že italské barokní a renesanční zahrady přímo navazují na římské tradice zahradnictví a považují za ideál krásy dokonalost, umělost, linie a pravidelnost, není tak překvapivé, že převzaly vhodné prvky ze zahrad, které známe z rekonstrukcí římských vil. '''Geometrická pravidla a symetrie''' jsou hlavními znaky italských a francouzských zahrad v období [[w:Baroko|baroka]] a [[w:Renesance|renesance]]. [[Soubor:7.díl html m5b5a7210.png|náhled|Půdorys a bokorys italské zahrady. ]] Italský park v období renesance navazuje na románský styl a má svou typickou pravidelnou architekturu, která jej řadí mezi '''[[w:Geometrická zahrada|geometrické zahrady]]'''. Italská terasovitá zahrada je oproti pozdějšímu převládajícímu evropskému zahradnímu slohu, baroknímu slohu francouzského parku '''uzavřena pevným rámcem - zdí, či budovami'''. Jasně a zřetelně je tak vymezen prostor zahrady. Zahradě dominovala budova zpravidla postavená na nejvyšším místě. <gallery> Soubor:7.díl html m4573b11c.png|Zahrady paláce v Mantově. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html m56018c9e.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html m2814b4eb.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html 2098053b.png| Soubor:7.díl html mc9e31d9.png|Parter. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html 5f508cd8.png |Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html m28174e25.png|Balustráda na Isola Bella. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html 6939828e.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse.(Isola Bella) </gallery> [[Soubor:7.díl html 4bdd09e5.png|náhled|Pohled přes jezero Lago di Maggiore. Důležitou součástí italských zahrady byly sochy a další umělecké a technocké doplňky.]] Patrně nejvýznamnějším architektonickým útvarem je italská renesanční terasovitá zahrada, která je pod pojmem italská zahrada často myšlena. Italské zahrady vytvářené na '''terasách''' byly ve své době ukázkami propojení krásy sochařského umění a řezem udržované zeleně. Jejich důležitou součástí byla voda. Je zřejmě ovlivněna olivovými sady a vinicemi, které jsou také pěstovány v terasách na slunných svazích. Pomocí ornamentálních schodišť, sochařských prvků, vodních kaskád, stékající vody je vytvořena '''na pahorku''' zahrada s vyvýšenou plošinou. Nádhera těchto uměleckých děl kde sochařské, vodní a zahradní prvky tvoří jedinečný celek se objevuje v okolí Říma, Florencie a Janova. Jejich utváření může připomínat asyrské terasové zahrady, které však zřejmě překonává. Na zahradě vatikánského Belvederu je jedna z prvních takových zahrad tvořena jako soustava tří teras. Tyto zahrady se stávají vzorem pro architekty 15. století, zejména pro tvorbu zahrad u vil v Tivoli a ve Frascati . Italská zahradní architektura, její styl tvorby, se v období od renesance po baroko řídí pravidly. '''Finito''' je název pro matematickou (geometrickou) definici, přesné určení všech prvků, '''collocatio''' vzájemný vztah všech prvků v prostoru, '''concinnitas''' - zákon harmonie emocionálního působení a racionality uspořádání. [[Soubor:7.díl html m2f730486.png|náhled|Zahrady Villa d' Este na obrázku z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse]] Italská renesanční zahrada mívala tyto zvláštní prvky: * '''Broderie''' - od 17. stol. ornamentální výplň zahradního parteru, vysazovaná po obvodu a v linii velmi nízkým tvarovaným zimostrázem a ve výplních pole vysypávaná barevným materiálem (písek, saze, mušle apod.) * '''Giardinetto''' - v italském renesančním parku malá ozdobná zahrada, nebo předzahrádka s květinami, ale také oddíl v barokní zahradě. * '''Sala Terrena''' - obvykle bohatě zdobená vstupní síň v přízemí, jejíž jedna stěna je otevřena do zahrady. Také vestibul, hala nebo prostor, ze které vedou vstupy do jednotlivých částí objektu a nachází se hned za jeho vchodem. * '''Grotta''' - Umělá jeskyně, někdy jen jako nehluboký plastický obraz se sousošími s historickým, mytickým nebo biblickým námětem (Grotta di Adamo ed Eva v parku Zahrady Boboli) * '''Theatron''' – kruhovitá úprava části kompozice sloužící i jako zahradní divadlo. Řady monotónně se opakujících čtverců v zahradě se obměňují ornamenty. Vnitřní část čtyřúhelníku má nejrůznější náplň. – trávník, užitkové záhony, drť, stříhané keře, bylinkářskou zahrádku, broderiový ornament nebo vysazovaná květinami nebo jenom zatravněná, květinovou dekoraci, nebo stříhaný labyrint. Jednotlivé čtverce vytvářejí samostatné prostory. Křížení cest akcentuje fontána, vodní nádrž, nebo tvarovaný strom. Nejnáročněji se upravuje giardinetto na terase před lodžií, nebo salou terrenou budovy. Leží na hlavní ose zahrady a je zpravidla totožná s hlavní osou domu. Závěr osy podtrhuje casino, grotta s kaskádou a fontána v náročně řešené nice, nebo theatron. Rybníčky, štěpnice, ptáčnice, zvěřinec a stromovky se umisťují na obvod reprezentační zahrady a tvoří přechod do volné krajiny. Navzájem je propojují loubí, pergoly a aleje, které vedou k vinicím a polím. [[Soubor:7.díl html 164ae0c8.png|náhled|Zahrada v Neapoli od architekta Vanviteliho. Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening.]] V 16. století se již požaduje působivý výhled z vily, nebo paláce a letohrádku do okolní krajiny. Sběratelská vášeň plní zahrady sochami, a mění je v sochařské galerie a lapidária. Zahrada Villa Medici soustředila ve svých prostorách a pavilonech přední díla antiky. Barokní zahrada má záhony a terasami, které pouze u paláce udržují geometrickou přísnost. S větší vzdáleností se tvary italské zahrady (stejně jako vzdálenější části u pozdní francouzské zahrady) stávají klikatými, oválnými i nepravidelnými. [[Soubor:7.díl html 258afa1f.png|náhled|Zahrada na Isolla Bella, ostrově na jezeře v severní Itálii. Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening]] Jedním z největších příkladů italské renesanční zahrady jsou [[w:Zahrady Boboli|zahrady Boboli]], což je park u [[w:Palác Pitti|paláce Pitti]] ve Florencii. Je jím i v dnešní době, jakkoliv se nyní nachází ve stavu v jakém byl upraven na konci 19. století a je tak odrazem této nedávné doby. Některé prvky v této zahradě mají velmi zajímavé umělecké a technické provedení. Vysoce je hodnocena i sbírka umění, která se zde nachází a která byla součástí italských zahrad. Komplikované a výstřední vrcholně renesanční zahrady, někteří historici umění nazývají manýristické. Jsou oproti původním, pravidelným raně renesančním zahradám bohatě zdobené a mají komplikovanou stavbu. Pro mnoho pozdně renesančních zahrad je typická elegantní hravost, která je nejtypičtějším znakem manýrismu v renesančním umění. Zahrady byly někdy vytvářeny bohatými rody, ale většinou byly navrhovány pro zástupce církve. S úpadkem Itálie, vyčerpáním bohatství měšťanů a ztrátou podrobených území, skončil nejen lesk starých rodů, ale i byl vážně ohrožen i přepychový život církevních hodnostářů. <gallery> Soubor:7.díl html 5eeb1125.png|Na straně schodiště vidíme nádoby kterými stéká voda. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:Villa Carlotta in "The Art of Garden Design in Italy" by Inigo Triggs.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html m7d53e484.png|Theatron Diany. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html m15f4347e.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html m6cfed4a2.png|Ptačinec. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html mc9e31d9.png|Villa Imperiali. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html 2f52dbd5.png|Italské renesanční zahrady mívají jednu hlavní osu od které se rozvíjí symetrie. Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html 7583cdcf.png|Zahrady Boboli, Florencie, výřez z plánku, osa od Paláce Pitti k Neptunově kašně. Soubor:7.díl html 2098053b.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html 5b9ac604.png|Pohled na ostrůvek „l Isolotto“. Soubor:7.díl html m45837f92.png |Fontána ptáčníků. Soubor:7.díl html 578823fc.png|Neptunova fontána. Soubor:7.díl html m1d8c2f9d.png|Umělá jeskyně Il Grotto di Buontallenti. Soubor:7.díl html m63eaf597.png|Pohled po ose od paláce Pitti k Neptunově kašně. Soubor:7.díl html 4c071616.png|Villa Gamberiana, obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html 52145dfb.png|Zahrada na návrší Quirinal v Římě vytvořená na ploše. Obrázek z knihy G. Riata, L'art des jardins. Soubor:7.díl html 2cf85981.png|Bosket u Villa Pamphilii. Soubor:7.díl html 147df78e.png|Zahrada u Villa Pamphilii. Soubor:7.díl html 51e3152a.png|Parter před Villa Medici. Soubor:7.díl html m6cd02447.png|Obrázek z knihy The art of garden design in Italy od H. Inigo Triggse. Soubor:7.díl html m32c5e16d.png|Starobylá zahrada Villa Aldobrandini ve Frascati Soubor:7.díl html 753b499f.png|Obrázek fontánky z knihy Francesca Fanelliho, Varie architeture. Soubor:7.díl html 6837ee21.png|Obrázek fontánky z knihy Francesca Fanelliho, Varie architeture. </gallery> == Francouzské barokní zahrady == ''Také na wikipedii [[w:Francouzský park|Francouzský park]]'' Jednoduchost, ale především srozumitelnost francouzských barokních zahrad a parků je vzorem pro mnoho parků realizovaných v současných kompozicích a výsadbách realizovaných od 2.poloviny 20.století. Oproti dokonalým barokním vzorům bývají však současné výsadby velmi jednoduché, upraveny s ohledem na malou péči a nízký rozpočet. Z lesku barokní nádhery zůstává něco málo pompy dané velikostí plochy a úpravnost daná pravidelností živých plotů či alejí. Zahrada, byť nevelká, upravená ve stylu francouzské barokní zahrady může být oslnivá pro mnohé návštěvníky. [[Soubor:7.díl html m7a627c48.png|náhled|Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening]] [[Soubor:Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening.png|náhled|Chatsworth, sídlo hraběte z Devonshire. Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening]] Francouzské barokní zahrady, upravené ve stylu nazývaném zjednodušeně francouzská zahrada, francouzský park (zahrady à la française) jsou založeny na symetrii (často mnohostranné) vzorů. Připomínají krásou pravidelné krajky, bohaté a nákladné vzorované ozdoby plnící ryze ozdobnou funkci. Hlavním znakem těchto zahrad je pravidelnost a především dokonale rovná plocha, nebo série rovných ploch, na kterých je celek vytvořen. Vše ve francouzské barokní zahradě bylo podřízeno geometrii. Zahrady které jsou takto upraveny mají svůj původní vzor v architektuře budov, jsou doplňkem a pokračováním budovy, řadíme je mezi zahrady nazývané zcela případně architektonické, nebo geometrické. Jsou považovány za symbol nadvlády člověka nad přírodou. Podobně jako v italské renesanční zahradě základ kompozice tvoří kámen, voda a stříhané dřeviny. Úprava zahrad napodobuje více stavbu, než přírodu. Vyvýšené záhony, osázené letničkami podléhají symetrii stejně jako tvary vodních nádrží. Francouzské barokní zahrady jsou upraveny a vybudovány s přesností zeměměřiče. Jsou nákladné a okázalé. Náročnost, pravidelnost a preciznost údržby je cenou za získání geometrické kvality, přesnosti, ta je totiž podstatou architektonického krásna té doby, jednoduchým, jasným a měřitelným zdrojem krásy pravidelných zahrad. Francouzské zahrady byly módním vzorem zahradám nejen v Evropě, ale také v Rusku a Anglii. Jedna ze zahrad „à la française“ byla vytvořena i v Číně pro císaře podle pokynů evropských mnichů. [[Soubor:EnghienParkEnde17Jh.jpg|náhled|Velkolepý barokní park v Belgii, d' Engien, dnešní Edingen.]] Počátek francouzských parků se datuje do 16. století v Itálii, například u paláce Pitti ve Florencii. Tento styl se později přenesl do Francie. Vrcholem tvorby francouzskych parků byl park u zámku Versailles, který pro Ludvíka XIV. vytvořil krajinný architekt André Le Nôtre. Alternativou francouzských zahrad jsou maličké holandské zahrady, kde pravidelné záhony a přísně stříhané keře lemují kanály a kalné nádrže, (podle popisu z Encyklopedia of gardening, J.C.Loudon) vytvářející obvykle zahnívající bahnité koryta. Park rozděluje několik hlavních cest, od kterých se pravoúhle dělí vedlejší. Cesty jsou zpravidla lemovány nízkými živými plůtky ze stálezelených dřevin. Hlavní, nejširší cesta obvykle vede středem. Největší plocha je naprosto přehledná a osázena jen nízkými plůtky a květinovými vzory, nejvýše pak přerušena několika ozdobnými stříhanými keři, nebo výsadbou letniček na vyvýšeném záhonu. Na hlavní plochu navazuje mnoho menších ploch naprosto oddělených živými ploty ze stálezelených dřevin, vysokých často 4 m. Vytvářejí intimní zákoutí. Zákoutí nemají být prázdná a stejná, ale v každé má být nějaký dekorativní prvek - socha, nebo nádoba s atraktivní, nebo vzácnou rostlinou, či ornamentální výsadba květin. V parku byla často chována jako zpestření zvířata, např. pávi. Typickou stavbou jsou altány a pergoly. Francouzskou zahradu často zdobí mytologické, často řecké a římské motivy, napodobuje ale někdy i stavby z cizích zemí, které samozřejmě musí odpovídat pravidlům symetrie a krásy. Stavby mohly vypadat i velice uměle a v rozporu s místem a účelem, ale nic z toho to nebylo stylu francouzské zahrady na překážku. Umělost a nepřirozenost byla znakem kultivovanosti a ušlechtilosti. Někdy byla součástí zahrady i oranžerie nebo skleník s tropickými rostlinami, případně konírna. Francouzská zahrada vždy dává precizní údržbou, rozlohou a velikostí prvků najevo, že majitel je movitý a kultivovaný šlechtic. <gallery> Soubor:7.díl html m530b0d0.png|Mapa parku v Angien nedaleko Bruselu. Obrázek z knihy Romeyn de Hooghe, Villa Angiana Soubor:7.díl html 9773c16.png|Vodotrysk v parku. Obrázek z knihy Romeyn de Hooghe, Villa Angiana Soubor:7.díl html 7d4d4829.png|Obrázek z knihy Romeyn de Hooghe, Villa Angiana. Soubor:7.díl html 2cfb76bd.png|Obrázek z knihy Romeyn de Hooghe, Villa Angiana Soubor:7.díl html 300a4235.png|Oranžerie. Obrázek z knihy Romeyn de Hooghe, Villa Angiana. </gallery> Silným nástrojem tvůrců barokních zahrad jsou '''aleje''', pravidelně se opakující motiv, nebo rytmická linie řezaných keřů a stromů. Postupným zužováním uličky, nebo snižováním výšky stromů a keřů lze silně ovlivnit prostorový úsudek diváka. '''Boskety''', stylizované lesíky vysázené v pravidelných útvarech připomínající vojenské jednotky, kdy jednotlivé pravidelně řezem ošetřované stromy stojí v zákrytech, ve stejných vzdálenostech, bývají součástí francouzských barokních zahrad stejně jako italských renesančních zahrad. Podle zpráv od H.Reptona nebyly boskety vysazovány podle hledisek krásy, ale ve tvarech odpovídajících situacím v určitých bitvách. Zákoutí jsou zdobeny sochami. Rovné cesty bývají sypané pískem. Běžné jsou stříhané soliterní keře a malé stromy – '''topiary''', pečlivě tvarované keře, fontány, treláže, altány, sochy, mobilní zeleň, exotické rostliny, symetrické vodní nádrže, říčky regulované jako kanály nebo nádrže jako stylizované vodní toky a vodopády, letničkové záhony - '''partery s broderiemi''' sypané barevnými štěrky, terasy, skleníky, '''oranžerie''' – parter nebo plocha s citrusy. Únavná a nepřirozená architektura francouzských parků v tomto stylu vyvolala ve svém závěru takový odpor, že v průběhu následujícího období byl ideál krásy přirozenost a nepravidelnost, tedy opak strojených a dokonalých francouzských barokních zahrad. <gallery> Soubor:7.díl html m17a8b493.png|Dekorace bosketu v parku Belvedere, Vídeň. Soubor:7.díl html 7bf7de26.png|Původní dekorace parku v zámku Lysice. Soubor:7.díl html m5770aabe.png|Návrh zahradní úpravy. Obrázek z knihy Michele de Bouteux, Plans et dessins nouueaux de jardinage du Sr. le Bouteux. Soubor:7.díl html m35197ae.png|Zahrada vévody z Badenu ve Schweitzingen mezi Mohanem a Rýnem označovaná jako neúžasnější v Německu. Soubor:7.díl html 59c00394.png|Zimní zahrada a oranžerie zámku Lysice. Soubor:7.díl html 7f35fc7f.png|Původní dekorace zahrady zámku Lysice. Soubor:7.díl html m38972b70.png|Zahradní úprava parku Lysice. Soubor:7.díl html m4e09c7ed.png|Posezení v Zámku Lysice. Soubor:Parterre design by Daniel Rabel (1578 - 1637).png|Symetrické vzory výsadeb v barokních zahradách byly mnohdy složité. Soubor:Marie Antoinette amusement at Versailles.JPG|Hameau de la Reine, Petit Trianon, část parku ve Versailes, vytvořená pro zábavu popravené princezny Antoinetty na fotografii z Wikipedia Commons. Soubor:7.díl html 6de0a3fb.png|Obrázek z knihy Samuela Parsonse, How to plan the home grounds Soubor:7.díl html 17de71ab.jpg|Tyto pravidelné zahrady kterým byly barokní zahrady vzorem, doporučovali zahradní architekti i na konci devatenáctého století. Soubor:7.díl html 433566ae.png|Obrázek z knihy Samuela Parsonse, How to plan the home grounds Soubor:7.díl html 213ef69b.png|Barokní zahradní úprava v parku ve Vídni. Barevný záhon Soubor:7.díl html m5a82137c.png|Barevný záhon v barokní zahradě v Kroměříži. Soubor:7.díl html 7d27545c.png |Anglický park v nepravidelném stylu 19. století. Soubor:7.díl html 3e1eeaae.png|Anglický romantický (fantastický) park. Soubor:7.díl html 7d27545c.png|Anglický park, přírodně krajinářský. </gallery> [[Soubor:Claude Lorrain Apollo Muses.jpg|náhled|Anglické parky se pokoušely zpočátku kopírovat díla romantických umělců a mnoho z architektů, laických obdivovatelů a významných osob bylo přesvědčeno, že scenérie v anglickém parku mají být napodobeninou výtvarného díla. Proti těmto nesmyslným názorům H.Repton sváděl dlouhý, únavný a drahý literární boj. Opakovaně upozorňoval na velké množství rozdílů, které jsou pro tvorbu obou disciplin podstatné. Oblíbenou předlohou pro scenérie v parku byly právě díla Claude Lorraina.]] == Anglické zahrady a parky na přelomu 18. a 19. století == ''Také na wikipedii [[w:Anglický park|Anglický park]]'' Mnoho dnešních zahrad je nepravidelných, malebných a napodobuje nějak přírodu. Takové zahrady jsou „trendy“ a je obvyklé ve stylu podobném anglickému parku vytvářet kompozice dodnes. Dnešní tvůrci jsou stále ovlivněni stylem anglického parku. Důvodem je především příjemný vzhled, pohodlné a praktické použití a nízké náklady na údržbu. Klasické anglické zahrady jsou nejvhodnější k novogotickým stavbám a přiměřené k dekoracím stylu art deco, vyvažujíce uměleckou zručnost bohatě zdobených artefaktů krásou přírody. Mnozí dnešní architekti k anglickým zahradám přidávají pravidelné prvky aby zvýšili výraznost nějaké části celku, zdůraznili smysl úpravy, ozdobnost kompozice nebo nějakou linii stavby. [[Soubor:7.díl html 284a87d7.png|náhled|Obrázek z knihy W. Robinsona, Garden design and architects' gardens.]] V osmnáctém století se stala kolébkou tohoto významného stylu Anglie, jakkoliv se o titul původu ucházelo více zemí, včetně Itálie a Francie. Tento styl, jeho vznik byl původně inspirován především divokou přírodou, romantikou a jejich duchovní tvůrce spojoval odpor proti strojenosti, okázalosti a nepřirozenosti barokních zahrad. První z anglických romantických zahrad tohoto nového stylu byly vytvořeny amatéry a zřejmě to byly zahrady které bychom dnes nazvali spíše přírodní nebo divokou. Poptávka po více přirozené zahradě měla ovšem vliv na práce zahradních architektů, jenž v tom čase již zařazovali nepravidelné a méně udržované části do nákladných parků v architektonickém stylu. V krátké době poté, po inspiraci vzory čínských zahrad, se tak postupně vyvinul specifický styl přírodních parků u šlechtických sídel, nazývaný anglický park, nebo přírodně krajinářský park. Anglické zahrady a parky byly zpočátku zřejmě inspirovány čínskými zahradami, ale výrazně se od čínských zahrad liší. Anglické zahrady zobrazovaly zidealizovaný pohled na přírodu. Předlohy parků byly často inspirovány obrazy krajin. Na rozdíl od francouzských, středověkých, i starověkých zahradních stylů je anglický přírodně krajinářský park nepravidelný, nesymetrický a nemá přímé linie. Architekti se úmyslně co nejvíce vyhýbají geometrickým tvarům v krajině, aby dosáhli dojmu původní krajiny. Harmonie v parku je dána skrytou vyvážeností malebné kompozice. <gallery> Soubor:7.díl html m7401bad0.png|Obrázek z knihy W. Robinsona, Garden design and architects' gardens Soubor:7.díl html m345604dc.png|Anglické parky se v pozdním období staly skladištěm cizokrajných dřevin a barevných kultivarů. Soubor:7.díl html m6e40dcd9.png|Obrázek z knihy W. Robinsona, Garden design and architects' gardens Soubor:7.díl html m5aaa64b3.png|Obrázek z knihy Thomas Collin Overton The temple builder's most useful companion Soubor:7.díl html m1255dbee.png|Obrázek z knihy Thomas Collin Overton The temple builder's most useful companion </gallery> [[Soubor:7.díl html 42142fa8.png|náhled|Obrázek z knihy W. Robinsona, Garden design and architects' gardens.]] Hlavní součástí při tvorbě anglické zahrady jsou '''trávníky na rozlehlých loukách v kontrastu k vodním plochám a plochám lesa''', nebo skupinám stromů. Tvůrci anglické zahrady preferují '''zvlněný terén'''. K výzdobě jsou používány napodobeniny helénských, čínských, islámských, starověkých, románských nebo romantizujících (nebo neidentifikovatelných) napodobenin památek a chrámů, či umělých gotických zřícenin, paganistických svatyň, mostů a nezřídka s umělými jeskyněmi. Jako celek byly anglické přírodně krajinářské parky navrženy tak, aby dávaly dojem '''idylické krajiny, někdy s idealizovanými vesnicemi a umělou vesnickou krajinou'''. Tyto prvky byly zavedeny především v kontinentálních zahradách a parcích. [[Soubor:7.díl html 5b040dd.png|náhled|V pozdním období se v anglických romantických parcích objevily květinové záhony. Obrázek z knihy W. Robinsona, Garden design and architects' gardens.]] Po vysázení obyčejného anglického parku je třeba mnoho let čekat, než se skutečně plánovaný efekt dostaví. Některé dřeviny proto byli ochotni majitelé dát vykopat a přepravit na místo v parku už jako velké vzrostlé dřeviny. Další možností byly rychle rostoucí dřeviny (javor, jasan,lípa, smrk), které vytvořily porost do doby, než je nahradily pomaleji rostoucí cenné dřeviny (dub, buk). Stávalo se ovšem, že neodborní zaměstnanci zničili úspěšnou realizaci špatnou údržbou, nebo dočasná výsadba není nikdy nahrazena plánovanými dlouhověkými dřevinami. Tak je tomu dodnes. Povrch parku je zaoblený nebo plochý se zvlněným okolím. Správnost použití záleží na stupni a poměrech, ve kterých jsou rovné plochy, nakloněné roviny a terénní nerovnosti sladěny. Spojovací cesty jsou vedeny ve zvlněném terénu zpravidla údolími po rovině, v mírném spádu. Zřídkakdy přímo. Pozorovatel nesmí mít pocit umělosti ale ani nesourodosti a zbytečné okliky. Větší cesty v anglickém krajinářském parku jsou často koncipovány mírně pod úrovní terénu, tak, aby nerušily pohledy z okolí a nepoškozovaly účinek ostatních prvků krajiny a protože dojem hloubky pohledu, iluze rozlehlosti by snadno mohla být ovlivněna. Celkový dojem je velice důležitý. V menších zahradách jsou části užitné zahrady, parku a obytné části různě spojeny, ale účinek celku musí být komplexní. Zahrada musí působit maximálně prostorně, ale současně rozmanitě. '''Zahradu obklopenou zdmi přirovnávají tvůrci anglických parků k ohradě pro dobytek''' (odmítají ohrazenou plochu). Koncipují park či zahradu jako součást okolí tak, aby nebylo zřejmé žádné omezení. Místo zdí jsou používány příkopy. Klasický návrh parku podle Capability Browna, architekta, který je ikonou anglických parků spočíval v obroubení hranice pozemku houštinou, kterou lze chápat jako '''poněkud volný živý plot se stromy''' (nazývaný pás- belt), '''shluků dřevin''' (nazývané chumáče – clump) umístěných podle potřeby a '''jednotlivých dřevin''' (solitery). Tento způsob výsadby byl zesměšňován odpůrci anglických parků, jako primitivní. Tedy ve srovnání s komplikovanou zdobností ornamentů barokních zahrad. Ve skutečnosti těžiště anglického parku prostě neleží v geometrii, pravidelnosti a jednoduchých formách, které jsou typické pro francouzské parky, v dřevinách, které jsou násilně tvarovány, ale ve způsobu kombinace dřevin a dalších prvků, v práci terénem a především ve znalostech dřevin, především jejich habitu, schopnosti vhodně a harmonicky je kombinovat, tedy v pečlivém plánování. Proto jakýkoliv kritik tento styl takto zesměšňuje, pouze prokazuje, že dosud neobsáhl znalosti tvorby anglického parku a třeba ani nevnímá krásu u dobře a chytře upraveného pozemku. <gallery> Soubor:7.díl html 17904b36.png|Stylizovaná nepravidelná „okrasná“ zahrada. Obrázek z knihy Gabriela Thouina, Plans raisonnés de toutes les espèces de jardins. Soubor:7.díl html 56ac5aae.png|Stylizovaný nepravidelný „okrasný“ park. Obrázek z knihy Gabriela Thouina, Plans raisonnés de toutes les espèces de jardins. Soubor:7.díl html 277dd209.png|Mezi používané prvky zahrad ve vesnickém stylu byly napodobeniny prvků známých z vesnic. Vesnický styl života byl ideálem pro svou krásnou prostotu, přirozenost a svobodu Obrázek z knihy Mary Harrod Northend, Garden Ornaments Soubor:7.díl html 7a89c910.png|Divokou přírodu doplňují vhodné romantické úpravy zpříjemňující její použití. Obrázek z knihy Mary Harrod Northend, Garden Ornaments. Soubor:7.díl html 110fc6c7.png|Jindy byly používány ovšem i méně vhodné „ozdoby“ a doplňky. Obrázek z knihy Mary Harrod Northend, Garden Ornaments. </gallery> [[Soubor:Ha ha566a7aef.png|náhled|Náčrt časté, jednostranné formy ha-ha. Tato podoba skýtala dobré zabezpečení a byla méně nákladná na vybudování. Obrázek z knihy S. Parsonse, How to Plan the Home Grounds]] K výzdobě anglických parků byly používány stavební prvky v různých architektonických stylech, od paladianské architektury po pseudogotiku. Výrazným úsilím anglického stylu je touha '''obsáhnout do koncepce zahrady veškeré okolí, včetně majetku, který už do zahrady nepatří'''. Tento styl se pokusil odstranit pocit omezenosti z oplocení, zrušením plotů. Byly strhávány zdi, které vzbuzovaly stísněnost, zakrývaly pohledy a ukazovaly hranice pozemku. To předpokládalo nahrazení oplocení a zdí něčím, co bude zabraňovat vstupu vetřelců na pozemek a současně to nebude vidět. Pokud postavíte plot do lesa z dálky jej neuvidíte pokud jej zamaskujete pásem stromů nebo keřů. Ale pokud stejný plot postavíte například na louku, na kterou navazuje sousedova louka bude i pás keřů velkou travnatou plochu zjevně rozdělovat. Bylo třeba postavit neviditelnou zeď s technologiemi 18. a 19. století. To byl důvod, proč ploty byly stavěny v příkopech, v úzkých údolích mezi pozemky. Takovým úpravám se říkalo „ha-ha“. Prý podle výkřiků těch návštěvníků, kteří pouštíce se na koni v plném trysku ke vzdálenému obzoru uviděli příkop nečekaně před sebou. Podle jiných ale pojmenování vzešlo z posměšků těch, kteří překvapivě vzletnou jízdu statečného hrdiny, a jeho pád přes hlavu vylekaného koně, pozorovali. Podobně byly skrývány frekventované cesty rozdělující pozemek vedeny pod srázem, nebo v údolí či za vyvýšeným terénem, aby pohybující se osoby nerušily soukromí a aby nebyly ani viděny pozorovatelem ze zahrady. Koncem minulého století a dokonce i dnes bývá doporučováno maskovat cestu v trávníku jejím mírným zahloubením nebo překrytím terénní vlnou. To je velmi vhodné, jde li o cestu na pozemku, který používáte výhradně vy a jde o malý pozemek. [[Soubor:Double-sided ha-ha, Melford Hall, Suffolk.JPG|náhled|Ha-ha v Suffolku.]] Může se stát, že jinak budete pozorovat zástupy osob a objekty, třeba i auta, jak plují sem a tam v trávníku po neviditelném drátku, chodí tam, kde žádná cesta není. Není to jako když vidíte chodit někoho po hladině jezera, tedy úžas, pocit zázraku. Je to hloupý pocit nesmyslu. Cítíte ten zvláštní a hloupý pocit zklamání z oklamání. Tento hloupý pocit lze násobně umocnit tím, že vidíte plynule plout v trávě pouze horní část osob. Poprsí nebo i jen hlavu nějakých důstojností přetékajících osob. Nutkavou potřebu dát tomuto utrpení smysl lze uspokojit tím, že nenápadně nabídnete pozorovateli talíř s povidlovými knedlíky a rychle odejdete. Před výsadbou kultivarů s velmi výraznými znaky, barvou, nebo zvláštním růstem je třeba dobře zvážit jejich použití a umístění v zahradě či parku v anglickém stylu, někdy totiž působí nepřirozeně, tedy proti smyslu celého parku. Ideální je okrasné dřeviny skloubit tak, aby v prostoru během sezóny vždy bylo něco zajímavého a atraktivního, ať už kvetením, nebo sezónním olistěním, či plody. Zejména podzimní barvy jsou cenné a je vhodné sladit jednotlivé druhy aby vynikly ty nejzářivější. Samozřejmě je důležitá střídmost a kultivovaná krása krajiny jako celku je v romantickém parku cennější než podbízivá skupina uměle pestrolistých keřů. Průhledy na okolní krajinu v anglickém stylu byly komponovány tak, že skupiny několika stromů a keřů na pozadí byly viděny v různém úhlu pohledu, ve střídajících se průhledech stále jinak a dávaly tak dojem měnící se krajiny a iluzi větší rozlehlosti parku. [[Soubor:7.díl html m575655b2.png|náhled|Anglický park navazující na barokní zahradu.Obrázek z knihy Gabriela Thouina, Plans raisonnés de toutes les espèces de jardins.]] Plochý terén, ale i terénní nerovnosti nesmí být použity ve větší míře než je pro oko pozorovatele přijatelné. Dlouhé rovné plochy v anglickém parku působí monotónně a únavně. Zcela plochý, nečleněný terén ve větším měřítku není žádoucí, i vodní plochy jsou členěné na ramena, případně jsou v rybnících ostrůvky. Naopak nepřehledný terén nedává vyniknout kráse pohledů do širšího okolí, může vznikat dojem nesourodosti, zmatku. K výsadbě anglického krajinářského parku lze použít vhodné druhy místních dřevin, které lze doplňovat dovezenými cizokrajnými dřevinami, nebo kultivary. Výsadbu je nutné naplánovat tak, aby použité dřeviny nebyly příliš stejné a výsadba nebyla fádní, ale ani příliš různorodá nebo dokonce nesourodá. Od romantizujícího stylu anglického parku se později opět v Anglii oddělil nepravidelný styl malebných zahrad s květinovými záhony, dnes často nazývaný '''„venkovská zahrada“''' nebo „babiččina zahrádka“. Podobně jako anglický park byl inspirován přírodou, je styl venkovské zahrady jen idealizovaným obrazem venkova. [[Soubor:7.díl html m3a8ddb32.png|náhled|Botanická zahrada ve Vídni upravená jako nepravidelný park.]] Když styl anglického parku proniká do kontinentální Evropy, jeho tvář se zásadně mění. Sice napodobuje přírodu, ale silně romantizovanou okrasnými stavbami a umělými prvky. Evropské "anglické zahrady" jsou charakteristicky vytvořeny v menším měřítku a jsou plné atraktivních doplňků, romantických prvků, čímž se liší od většiny anglických přírodně krajinářských zahrad. Mohou někdy působit až poněkud kýčovitě. Typickým úkazem v evropských přírodně krajinářských zahradách byly osoby představující za úplatu poustevníky v romantických umělých jeskyních. Jedna vypjatost a nepřirozenost je tak nahrazena jinou, bez míry a citu. Jedna vada je pod vlivem módy nahrazena další vadou. Přiměřenost, je tedy vlastnost kterou by měl vyznávat nejen architekt, ale každý kdo chce vytvářet zahradní úpravy. V druhé polovině 19. století vzrostla záliba v neobvyklých cizozemských dřevinách a parky původně napodobující přírodu se stávají sbírkami cizokrajných dřevin. Barevnost zahrady v té době hraje stále větší roli a opět je více používáno květin a různobarevných dřevin. Ve dvacátém století se v kompozici parků stále více prosazují barevné kultivary. V polovině 20. století bylo pěstování barevných dřevin vůbec zavrženo i v sadovnictví jako buržoazní úchylka, přežitek, s tím, že parky mají sloužit především dělníkům a rolníkům. [[Soubor:Stowe Park Palladian bridge.jpg|náhled|Anglický park ve Stowe, most v palladianském stylu. Palladianský styl pocházející z italské architektury byl vlastní parkům na počátku éry anglického parku.]] Anglické parky lze poměrně úspěšně nakrabičkovat, Gabriel Thouin se v polovině 19. století zabýval typologií parků a zahrad. U anglických parků rozlišuje krabičku anglických parků fantazijních, s motivy staveb z různých cizích zemí, krabičku podstatně volněji vedených anglických parků přírodně krajinářských a krabičku anglických parků romantických s okrasnými a gotickými stavbami. Tyto bylo možné rozeznat hlavně podle stylu použitých prvků a doplňků. Jiným druhem byly jardin d'agrement, tedy okrasné anglické zahrady a anglické parky. Zde byly výsadby více zdobné, upravené a udržované velmi úhledné. Byly použity skupiny rostlin jednoho druhu, nikoliv promísené skupiny různých dřevin a nápadně se tak podobají dnešním nejčastěji používaným nepravidelným zahradám označovaným architekty jako postmoderní. Ovšem ještě bez postmoderních „futuristických“ dekorací navozujících hmatatelnou atmosféru zvláštna a nesmyslna, které byly oblíbeny v šedesátých sedmdesátých letech a ve vyjímečných případech se ještě objevují. Tyto nepravidelné přiměřeně dekorativní výsadby nejsou ani náhodou snahou o přirozené napodobení přírody, ale plní její funkci. Přirozenost a napodobování přírody, které je znakem anglických parků, je v okrasné zahradě jakýmsi stylizovaným motivem než přímo modelem úpravy této postfunkcionalistické úpravy. <gallery> Soubor:7.díl html m13db1667.png|Cesta přerušující trávník je skryta mírným převýšením. Soubor:7.díl html m15c12ef6.png|Je dobře viditelná z menší vzdálenosti. Soubor:Blenheim PalaceDE.jpg|Bleinheimský palác s anglickým parkem. Soubor:Stowe park map ugglan.jpg|Anglický park ve Stowe. </gallery> ''Pokračování v kapitole [[../Venkovská zahrada|Venkovská zahrada]]'' ''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]'' == Odkazy == * [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Palladian_Bridge,_Stowe|kategorie English gardens na Commons (obrázky)] * [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Paintings_by_Claude_Lorrain|kategorie malby Claude Lorrainana Commons (obrázky)] * [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Victorian_era|kategorie Viktoriánská éra na Commons (obrázky)] * [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Hameau_de_la_Reine|kategorie Hameau de la Reine na Commons (obrázky)] [[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]] 68j5x7ijwind74hjt5q0alo71gq26f2 0 6438 54083 51616 2024-11-19T22:07:46Z Danny B. 94 typo 54083 wikitext text/x-wiki ''Předchozí kapitola [[../Venkovská zahrada|Venkovská zahrada]]'' [[Soubor:Humphryrepton139really.jpg|náhled|Na tomto obrázku ukazuje Humphry Repton rozdíl mezi parkem a farmou. Snažil se prokázat že zemědělství není předmětem krásy, ve své knize ukazuje, že ferme ornée je neúčelný nákladný a směšný kýč. Obrázek z knihy H. Reptona, Umění zahradní architektury.]] == Ferme ornée == ''Také na wikipedii [[w:Ferme ornée|Ferme ornée]]'' '''Ferme ornée je zemědělský statek, který je upraven jako poetická ozdoba'''. Nejde o obdobu dnešních agroturistických farem, účelem pěstování zeleniny, ovoce a polních plodin, jakož i chovu dobytka, ve „ferme ornée“ není nijak významná výroba potravin, ale jeho okrasná funkce. Ferme ornée byl mnoha významnými [[w:Architekt|architekty]] označen za nesmysl, odsuzován racionálními prostými zemědělci, ale i šlechtici a architekty, jedněmi jako plýtvání půdou a penězi a druhými jako absurdita. (podle knihy [[w:Humphry Repton|Humphry Reptona]] Umění zahradní architektury) V ČR funguje jako ferme ornée statek u zámku ve [[w:Veltrusy|Veltrusích]]. Propojení kultivované krajiny s parkovými plochami inspiruje dodnes architekty v ČR k myšlence, že lze pojmout a navrhnout zemědělskou krajinu jako park. [[w:Jan Rudolf Chotek|Jan Rudolf Chotek]] ve Veltrusích realizoval moderní anglický park podle teoretických východisek „ferme ornée“. V parku tak bylo možné spatřit nejen les, oboru, ale také 100 hektarů polí, pastvin a sadů. Poradcem mu byl ředitel schönburských zahrad. Tzv. okrasný statek, je podle některých informací „nejdokonalejší krajinářskou úpravu“, která poskytuje nejen potěšení, ale i užitek. Součástí okrasné koncepce se staly i zemědělské práce, stáda hospodářských zvířat, snopy obilí nebo třeba seno svážené na žebřiňácích. <gallery> Soubor:Veltrusy-okras.jpg|Zámek Veltrusy. Soubor:Le hameau de la Reine (Versailles) (8040181234).jpg|Malý Trianon ve Versailes. Jeho přirozená krása tkví v souladu celku a nedokonalosti, nepravidelnosti částí. </gallery> [[w:Národní památkový ústav|Národní památkový ústav]], územní odborné pracoviště středních Čech v Praze v letech 2009 - 2013 přemění část areálu ve Veltrusích znovu ve „ferme ornée“, aby předvedl ukázkové řešení obnovy člověkem přetvářené přírody a pomohl při výchově k úctě k tradicím a k šetrnému a citlivému zemědělskému využívání přírody. Mnozí obyvatelé zcela přirozeně vytvářejí „ferme ornée“ na svých zahradách, pěstováním zeleniny pro potěšení z pohledu na jejich růst a obdělávanou půdu. Mnohé majitele zahrad pěstování zeleniny naplňuje stejným, ne li větším potěšením, jako pěstování květin. Efektivita samozásobitelského pěstování zeleniny ale dnes není vysoká. Častým důvodem pěstování je však sklizeň potravin bez [[w:Pesticid|pesticidů]] a dalších umělých přísad nikoliv tvorba ferme ornée. Mrkev sklizená na zahradě totiž vypadá jako mrkev a dokonce chutná jako mrkev. A do druhého dne nezčerná. Klasické pěstování zeleniny však není obvykle považováno za krásné. Vesnické zahrady i uměle malebné zemědělské scény jsou někdy považovány za [[w:Kýč|kýč]]. [[Soubor:Brno Žabovřesky Dětský domov Dagmar 2.jpg|náhled|Funkcionalistická budova Dětský domov Dagmar Brno Žabovřesky.]] == Funkcionalistická a postfunkcionalistická zahrada, úpravy zeleně moderní doby == Ve [[w:Funkcionalismus|funkcionalistické zahradě]] zeleň od počátku do poloviny 20. století tvořila pouze technický prvek, měla funkci krycí, pokryvnou a oddělující, nebo často ani neexistovala. '''Ozdoba je zločin''', hlásali věrozvěsti funkcionalismu a zahrady či veřejnou zeleň v objektech tak prakticky krásných jako jsou funkcionalistické budovy, zcela opomíjeli jako zbytečnost. Nadšenci strhávali přezdobené manýristické, barokní i secesní objekty, fasády a díla a vyvěšovali vlajku čisté a elegantní prázdnoty. Je zbytečné třídit, kteří z nich byli rudí nebo bílí, všichni byli především velmi nadšení. Vytvořili si viditelného a všudypřítomného nepřítele. Byli oprávněné zhnusení falešnou a nesmyslnou přezdobeností, zlem přemrštěností a posedlostí vyumělkovaných nápodob, pobouření křečovitou okrasností jejíž dekorativní kudrlinky pronikaly třeba i do etiky. Tihle revolucionáři pohrdali vyumělkovanou jemností dekorací, která pro ně byla jen pokroucenou maskou jedovaté bezobsažnosti a vzor krásy nalézali v přirozené kráse jednoduchých tvarů. <gallery> Soubor:Kladno KL CZ materska skola v Habesovne 156.jpg|Zeleň kolem funkcionastické mateřské školy, Kladno. Soubor:Ciudad Universitaria UNAM - Explanada de Rectoría.jpg|Universita v Mexiku. Soubor:Viipuri_Library_Restoration_2005.jpg|Funkcionalismus v Rusku. Soubor:Robin Hood Gardens, Cotton Street - geograph.org.uk - 1517529.jpg|Funkcionalismus v Anglii. </gallery> [[Soubor:Turun Kärsämäen hautausmaan siunauskappeli.jpg|náhled|Pohřební kaple, dokončeno v roce 1980 ve Finsku (autor Heikki Sarainmaa).]] Snaha o prosazení funkcionalismu byla zřejmá nejen v kapitalistických zemích,ale i ve vznikajícícm komunistickém táboře, kde vše staré bylo zahnívající a opovrženíhodné a vše nové bylo konečně krásné a čisté. Oproštěné od chobotů a úponků kapitalismu, monarchismu, teokracie a především imperialismu. Výjimkou byly vesnické záhony babiček, které mohly dokonce chodit beztrestně do kostela, neboť byly opožděné a nepřevychovatelné. Další novou výjimkou byly květinové záhony a u pomníků hrdinů a stranických funkcionářů, ty byly udržovány vzorně a osazovány v národních barvách nebo v krvavě rudé. Tyto ozdoby, stejně jako pomníky dávných a novodobých hrdinů a zaplevelené přerůstající parčíky kolem nich, dotvářející atmosféru oslavy hrdinství a práce patrně způsobily změnu. Nová potřeba ukazovat a oslavovat novodobé ikony a bohy zřejmě způsobila erozi zásadové nicoty a funkcionalistické praktičnosti o ústupky. Ve veřejné zeleni a zeleni veřejných a státních budov se v tomto období každodenního očekávání válečného konfliktu používaly rychle rostoucí a vzrůstné dřeviny. Daly základ proudu který lze vymezit hranicí [[w:Akát|akátů]], [[w:Jírovec|jírovce]], [[w:Lípa|lípy]], [[w:Smrk|smrku]], [[w:Bříza|břízy]] a [[w:Topol|topolů]]. Hranici, která se ale postupně mírně posouvala směrem ke keřům jako jsou příšerné [[w:Zimolez|zimolezy]] ''Lonicera tatarica'', bujné [[w:Zlatice|zlatice]] a [[w:Pustoryl|pustoryly]], odolné [[w:Pámelník|pámelníky]] a pak i zcela okrasné [[w:Tavolník|tavolníky]]. Před pádem komunismu byly vysazovány dokonce i stálezelené a popínavé dřeviny. Údržba byla ale minimální nebo žádná. Někdy byly jedinou údržbou každoroční celonárodní [[w:Akce Z|hurá akce]]. Výsledkem nepromyšlených výsadeb a údržby neodborníky byl strašný stav postfuncionalistické [[w:Veřejná zeleň|veřejné zeleně]], následně dysfunkce zeleně, společenská degradace odborných pracovníků a vážný úpadek zahradnického oboru. Ten se zatím nevzpamatoval. V soukromých zahradách se od padesátých let v komunistickém sektoru pěstovala zelenina nebo ovoce, což byl většinou sice málo efektivní, ale často nejjednodušší a někdy jediný způsob, jak získat některé zcela běžné druhy zeleniny a nějaké ovoce. Zahrádkářství, které v období plánovité výroby a centrálního řízení částečně suplovalo pravidelné výpadky zemědělské výroby a distribuce potravin socialistického státu. Nakonec se i zahrádkaření ale stalo terčem kritiky i ze strany špiček vedení Strany. Zahrádkáři prý narušovali správné fungování státní ekonomiky. Na komunistický funkcionalismus a tupou masovost navázal na začátku 21. století stejně omezený pragmatismus a zbožňovaný egoismus. <gallery> Soubor:7.díl html 433566ae.png|Funkcionalisticky praktická zahrada. Obrázek z knihy Samuela Parsonse, How to plan the home grounds Soubor:7.díl html 680b612f.png|Obrázek z knihy Samuela Parsonse, How to plan the home grounds . Soubor:7.díl html 7bc5ce8d.png|Moderní sadovnická úprava v parku Brno Žabovřesky. Soubor:7.díl html ef1104f.png|Moderní zahradní úpravy u obytných domů v Brně Komín. Soubor:7.díl html m3a38205b.png|Edward Gorton Davis, Landscape planning for small homes </gallery> === Odkazy === * [http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1176&type=19 Vila Kociánka, Makovský a partneři.] * [http://www.austria-architects.com/en/ Odkazy na architektonická díla rakouských tvůrců a úpravy okolí staveb] * [http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=33&action=show&id=3269 Chiswick Bussines Park, úprava podobná business parku Petrov nebo Krupp-Gürtel] * [http://nirov.platform31.nl/upload/media/projecten/Forum_Stedelijke_Regios/091127_AndreasMeuller.pdf Moderní architektura Essen 2015] * [http://www.far.la/index.php?lang=2&idcatside=15 architektonická exkurse Düsledorfem] * [http://www.metro-properties.com/en/projekte/fmz-essen.html Zahradní architektura 20. a 21.století] * [http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=33&action=show&id=3301 big dig, zahradní architektura na archiweb] * [http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=33&action=show&id=3229 Zahrada různě vzrůstných popínavek na ocelovém lešení, zcela inovativní řešení které kromě vnímání pozorovatelem nepočítá už ani s údržbou a vlastnostmi rostlin.] * [http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=33&action=show&id=2181 Koncept obnovy francouzského parku] [[Soubor:7.díl html 7bcc7a96.png|náhled|Fotografie z knihy American gardens od Guy Lowell.]] == Přírodní zahrada == ''Také na wikipedii [[w:Přírodní zahrada|Přírodní zahrada]]'' Přírodní zahrada, někdy také označovaná jako divoká zahrada, se svým vzhledem '''pokouší přiblížit přírodnímu a přirozenému vzhledu přírodního stanoviště''' před zásahem člověka. Přírodní zahrada není zpustlá plocha, ale zahrada která buď napodobuje nějaký biotop, nebo lépe je zahradou, kde je těch několik málo lidských zásahů směřováno k většímu souladu a podobě s přírodou a přirozeností při zachování požadavků na užívání. Nejvíce připomíná přírodě nejbližší z typů [[w:Anglický park|anglického parku]]. Takovouto zahradu ale může také může tvořit jedna nebo více zahradních úprav, jejichž výsadby a terénní úpravy odpovídají biotopům, které jsou v přírodě přirozené. V místních podmínkách tedy může napodobovat původní [[w:Biotop|biotop]], nebo uměle vytváří nové. Přírodní zahrada může vypadat jako zaplevelená a vymyká se pravidlům uměle vytvářených zahrad, řídí se pravidly biologickými a estetickými představami majitele. Její krása je specifická a hlavním tvůrcem je čas a příroda. Neudržované přírodní zahrady lze doporučit zejména na větší plochy, na menších plochách je vhodnější udržovaná úprava ve stylu napodobujícím nějaké [[w:Biotop|přírodní stanoviště]]. Krása divoké přírody obvykle nevzniká na malé ploše, jakou dnešní zahrada bývá. Významným rozdílem skutečných přírodních zahrad jsou oproti jiným zahradním úpravám je nízká pracnost údržby. V ekologicky zaměřených komunitách přírodní zahrady slouží spíše k technickým účelům, jako je například [[w:Recyklace|recyklace]] odpadu a třeba volná plocha k sušení prádla. V ekologicky zaměřených komunitách pak mohou takové neudržované zahrady ovšem připomínat spíše rumiště nebo pro návštěvníka postrádat jakoukoliv zajímavost. [[Soubor:7.díl html 14c62b4e.png|náhled|Zdivočelá zahrada, vilová čtvrť v Žabovřeskách, Brno Komín.]] Zřejmě žádná zahrada negeneruje zisk srovnatelný s pronajímanou kancelářsky nebo průmyslově využívanou plochou, nedokáže více uspokojit touhu danou přirozenou žádostí vlastnit než stejně velká garáž a jen zřídka vyvolává napínavé soutěživé sobectví a zcela přirozenou dravou, neomezenou lidskou bezohlednost. Přírodní zahrada a filosofický styl [[w:en:Wabi-sabi|wabi - sabi]] jsou zřejmě nejméně vhodné zahrady pro soutěživce ze všech možných typů zahrad. Nejméně ze všech možných typů zahrad jsou schopny oslovit majetné a reprezentovat jejich bohatství a moc. Běžná přírodní zahrada i pro běžného návštěvníka vyžaduje prvky zajímavosti a nějakou koncepci, jakkoliv pro uživatele může být velmi krásná sama o sobě. [[Soubor:7.díl html 59d8eec.png|náhled|Zdivočelé předzahrádky v Brně – Komín.]] Cílem úmyslné tvorby přírodní zahrady nebo parku s podobnými úpravami je zpravidla vytvořit prostředí které odpovídá filosofii majitele a vedlejším účinkem je možné zlepšení stavu přírody v místě. Mimo jiné může poskytnout vhodné prostředí, útočiště pro různé volně žijící živočichy. Někdy může přírodní zahrada sloužit i k výukovým účelům. Napodobováním přirozeného přírodního prostředí (biotopu) může poskytovat možnost zachování společenstev původních rostlinných druhů, vývinu a rozmnožování volně žijících živočichů. Některé přírodní zahrady, plní účel nejen dekorační, ale i rekreační. Přírodní zahrady jsou často založeny na vědomém respektu k přírodě, snaze o snížení poškozování životního prostředí a zdravém životním stylu. [[w:Krása|Krása]] je vnímána lidmi jako žádoucí podoba s kterou se ztotožňují, vzhled daný podle nějakého vzoru, který je šablonou. Šablona dává předmětu, nebo seskupení a vlastnostem předmětů poměrně přesné hranice vymezené často přísnou logikou. Přírodní zahrada je zahradní úprava který si za svůj vzor bere skutečná přírodní stanoviště. Jako v mnoha dalších pravidlech lze v jednotlivých přírodních zahradách a názorech na jejich kvality najít zastánce ortodoxnějších, nebo liberálnějších pravidel tvorby. Ortodoxnější zásady jsou zpravidla výhodnější pro přirozenější vzhled a věrohodnost. Liberálnější zásady umožňující umělejší prostředí nabízí návštěvníkovi příjemnější a kulturnější vzhled zahrady. [[Soubor:11.11.2004 Komin 020.jpg|náhled|Poněkud již přírodní zahrada, Brno Komín.]] Přírodní zahrady mohou mít různé typy prostředí. Biologická rozmanitost je definována jako množství volně žijících druhů živých organismů v určitém prostředí. Při pohledu na zvýšení biologické rozmanitosti naší zahradě, to není jen vhodná výsadba, která poskytuje úkryt a potravu. Je třeba zvážit širší prostředí a zjistit, které druhy volně žijících živočichů a rostlin na kterém stanovišti převládají a zhodnotit nejen půdní podmínky, ale také mikroklima, které může být individuální pro místní prostředí - jižní svah, nebo údolí potoka. Je vhodné zkusit napodobit výsadbu, která je podobná přirozenému porostu v okolí a které se tedy bude dařit v podobných podmínkách, jaké jsou na jejím přirozeném stanovišti. Jak pomoci tvorům v zahradě, bude zřejmé, z pozorování přírody v okolí. Když budou napodobeny podmínky, blízké podmínkám některého blízkého lesa, močálu, nebo pásu křovin, zkrátka lokality, která je vytvářena, bude pro živočichy snazší se v zahradě zabydlet. Společenství se stromy můžou tvořit různá patra vegetace jako například tráva, keře, popínavé dřeviny. Všechny patra mohou být osídleny živočichy. V závislosti na velikosti zahrady je vhodné se zaměřit na druhy dřevin více či méně vysoké. Oblasti s dostatkem prostoru je možné udržovat travní porosty jako [[w:Step|stepi]] s mnoha divokými květinami. Možností u stepních porostů je mnoho. Vegetaci lze kosit v různých obdobích roku, více či méně často, na podporu různých rostlin. Například může být vegetace poměrně krátce kosena na podporu nízkých druhů (např. koniklece, hlaváčky) a poskytovat příležitost lovu pro některé ptáky. Velká část porostu, nevadí li to účelu pro který je zahrada využívána, může být ponechán zcela ladem, což nabízí trvalé přístřeší pro hmyz. Nakonec může být součástí zahrady partie, která každoročně podporuje přirozené a původní letničky. Volně rostoucí keře se často se vyskytují v zahradách jako zajištění, ochrana, tedy volně rostoucí živý plot na hranici pozemku, ale seskupení keřů také odpovídá okraji lesa a vytváří specifické životní prostředí. Keře mohou kvést a tvoří ovoce které je činí atraktivní pro hmyz, ptáky a savce. Trnité druhy poskytují pro malé zvířata dobrý úkryt před predátory. Močál, bažina, mokřina nebo [[w:Rašeliniště|rašeliniště]] v zahradě může být ideální alternativou pro zahradní jezírko nebo skládací bazén. Pokud jde o výsadbu rostlin existují na počátku dva filozofické směry ohledně zakládání přírodní zahrady. Filosofie přirozeného vývoje zdůrazňuje ponechání zahrady přirozenému vývoji a vyčkání na planě rostoucí rostliny, které případně upravuje (nebo ne). Tato metoda nezasahuje do vývoje zahrady výsevy semen v zahradě. Výhodou je, že rostliny, které zde rostou, jsou dokonale přizpůsobeny podmínkám v této oblasti. Další filosofický směr je agresivně intervenční. Rostliny přímo vysévá, nebo vysazuje při zachování přirozené flóry, nebo flóry která je typická pro dané prostředí. Tvůrci přírodních zahrad preferují jako základní pravidlo nepoužívání [[w:Pesticid|pesticidů]]. Přesto lze například doporučit, zejména v případě přemnožení nebezpečných plevelů a dřevin několik druhů selektivních [[w:Herbicid|herbicidů]] a [[w:Arboricid|arboricidů]], které v nezbytném případě, při správném a zejména omezeném použití nenaruší funkci zahrady a naopak pomohou udržet její podstatné rysy (biodiverzitu). Tvůrci koncepce přírodních zahrad považují za vhodnější zvážit zda masivní útok patogenů není příznakem nerovnováhy, která se takto opravuje. Rostlina která má příliš málo světla, nebo má nedostatečnou výživu hyne. Rostlina, která v přírodní zahradě hyne na toto stanoviště zřejmě nepatří. Nahradí ji rostlina, která na stanovišti lépe přežije. Tato zásada je logická a odůvodněná. [[w:Invazní druh|Invazivní rostliny]] jsou ovšem hrozbou přírodním druhům i na jejich původních a přirozených stanovištích. Zásah v případě vážného nebezpečí je tedy spíše záležitostí názoru a úmyslu majitele zahrady. I v klasickém [[w:Zemědělství|zemědělství]] se pesticidy používají při překročení mezní hranice výskytu patogena a zvážení hrozící škody. Pokud je někde v přírodní zahradě kosen [[w:Trávník|trávník]] a vyřezávány nálety nejde sice o přirozený vývoj prostředí, ale smysluplné udržování vhodného prostředí pro užívání plochy. Koncepce přírodních zahrad považuje obecně za vhodnější použít mechanické nástroje než elektrické nástroje, které jsou ale ekologičtější než stroje poháněné ropnými produkty. To platí především v případě že je údržba součástí rekreace a rekreace je součástí určitého způsobu života. Tak jako benzínová motorová sekačka a dokonalý trávník patří k americkému životnímu stylu, kosa, hrábě a srp by měly patřit k přírodní zahradě. Posekání trávy kosou, nebo srpem ponechává šanci na přežití hmyzu, který by byl nemilosrdně podrcen v sekačce. Účelem údržby není důkladně vyčistit zahradu. Je vhodné ponechat dostatek přístřeší pro malá zvířata. Je lepší odstranit suchou nať na jaře, takže může sloužit jako úkryt pro hmyz během období dešťů. Je vhodné udržet mrtvé a duté stromy, za předpokladu, že tyto nepředstavují riziko, a můžou sloužit jako přístřešek pro zvířata (někteří ptáci, veverky, netopýři). V malé zahradě osázené nevhodnými dřevinami je nutný řez keřů (proto je vhodné předem zvolit vhodné keře). Řez je nezbytně nutné provádět mimo období hnízdění ptáků. Údržba sekačkou pravidelně koseného trávníku (není přirozenou součástí žádného známého přirozeného prostředí a neměl by být součástí přírodní zahrady) vyžaduje pravidelnou údržbu a nastavení ostří dostatečně vysoko (asi 8 cm). Pro podpoření jarních rostlin ([[w:Cibulovina|cibulovin]]) v travnatých porostech zahrady je vhodné kosit trávu pravidelně až od konce června. Mají li být podpořeny stepní rostliny kvetoucí v létě, bude vhodné sekat travnaté porosty až do konce září, ale tráva může být kosena až od června, kdy potřebujeme travnatou plochu na sportoviště a k slunění. Pokosená tráva by měla být ponechána na strništi několik dní po pokosu, v době, kdy malá zvířata na strništi nemají útočiště. Zahrada na plochách, které nemají být porostlá dřevinami musí být pravidelně zbavena náletových dřevin, aby se zabránilo vývoji směrem k zalesněnému prostředí. Nevhodně, nebo na nesprávném místě založené přírodní zahrady jsou zdrojem zaplevelení, chorob a škůdců pro široké okolí. Takové zahrady mohou vyvolat bouře nenávisti mezi obyvateli v obydlených místech a může být nařízena pokuta, pokos, nebo desikace porostu. Je zdrojem pomluv a opovržení pro majitele ze strany ostatních obyvatel. Přírodní zahrady jsou ale přesto v mnoha směrech a z mnoha důvodů velmi perspektivním stylem který bude žádaný, pokud budou nenáročné na údržbu, zajímavé, vzhledné, různorodé a nebudou zdrojem plevele. To vše mohou s promyšlenou koncepcí úpravy již dnes splnit. Krásné přírodní zahrady tohoto typu mohou mít však i vysoké pořizovací náklady a mohou být ideově podobné stylu anglických parků i s jejich pestrou růzností. <gallery> Soubor:7.díl html 38b393f0.jpg|Úprava v parku ve stylu spíše přírodní zahrady, Cheb. Soubor:7.díl html 5b3cb25b.jpg|Úprava v parku ve stylu spíše přírodní zahrady, s rustikální architekturou, Cheb. Soubor:7.díl html m107f3a27.jpg|Úprava v parku ve stylu spíše přírodní zahrady s rustikální architekturou, Cheb. Soubor:7.díl html 3423919b.jpg|Úprava v parku ve stylu spíše přírodní zahrady, Cheb. Soubor:7.díl html m2c9481d6.jpg|Úprava v parku ve stylu spíše přírodní zahrady, Cheb. Soubor:7.díl html m429ed38d.jpg| </gallery> ''Pokračování v kapitole [[../Seznam použité literatury|Seznam použité literatury]]'' ''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]'' [[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]] 78iy13ca5386d5f0hglk4z3xerdnrqn 0 9695 54080 54076 2024-11-19T14:40:02Z Milosmid 4237 Doplnění 54080 wikitext text/x-wiki == Návod na obsluhu informačních (odjezdových) tabulí pomocí vysílačky VPN pro nevidomé == '''Tabule o rozsahu''' '''do 4 řádek''' (včetně), například umístěná na nástupišti (podchod, odbavovací hala, označník..) Tlačítko 1 přečte název zastávky, její označení a směr jízdy. Tlačítko 5 přečte odjezd prvního spoje: číslo linky a cílovou zastávku a za kolik minut přijede. Tlačítko 5 přečte první spoj, který k zastávce přijede (nebo někdy v ní už stojí), v pořadí linka, konečná stanice spoje, počet minut do příjezdu nebo do odjezdu. Tlačítko 6 přečte seznam odjezdů v pořadí linka, konečná stanice spoje, počet minut do příjezdu. Tlačítkem 5 také přžerušíte čtení celého seznamu odjazdů autobusů. Více o VPN vysílačkách, jejich umístění a ovládání na webu [https://www.sons.cz/Informacni-system-pro-nevidome-infotabule-a-ovladani-P4002833.html SONS - Bez bariér - Informační systém infotabule] Takto fungují nové odjezdové tabule, zaváděné PID v Praze a v Středočeském kraji, které se nacházejí buď přímo v přístřešku zastávky nabo na bezprostředně sousedícím sloupu, kde je tabule umístěna pro lepší přehled z širšího okolí (z náměstí). Všechny odjeuzdové tabule jsou postupně vybavovány modulem Tyfloset, který právě umožňuje, aby byl aktivován vysílačkou VPN hlasový výstup. Postupně znamená, že není třeba zapojen hned po instalaci tabule. === Další zdroje čtení tabulí === [https://pid.cz/zastavkova-tabla Všechny odjazdové tabule v digitální podobě (i zatím nefyzické) na internetu] https://m.pid.mpvnet.cz/ === Tagování na Open Street Maps === Digitální tabule=ANO departures_board=realtime departures_board:speech_output=yes blind:description=Zastávka je vybavena Tyflosetem, odkaz na tuto stránku ==== Příklaedy a specifika některých tabulí ==== Tabule s tzv. Ink - eklektronickým inkoustem na označnících, zavěšených v místech klasických jízdních řádů. ===== Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, autobusová stanice ===== Zobrazují čtyři nejbližší odjezdy autobusů ze stanoviště, kde jsou umístěny. Písmo je velké, ale nedá se přepnout na negativní zobrazení, ani více zvětšit. Negativ problikne, když tabuli aktivujete jediným tlačítkem a nebo když „nutíte" tabuli, aby promluvila. Aktivace tabule, aby promluvila se dělá tak, že nejdříve tabuli aktivujete tlačítkem pod displejem a po té stisknete k tomu určená tlačítka 6 nebo 5 na vysílačce VPN pro nevidomé. Nepodařilo se to hned, je tu určitá prodleva, než ze sebe tabule informaci vysouká, ale nakonec se podařilo. Investorem je Integrovaná doprava Středočeského kraje. Více o zastávkách s tabulemi E-paper. ===== Zastávkový panel s INK na Nádraží Vysočany směr centrum ===== Jízdní řády na těchto tabulích bylo možné zvětšit, vyjma dopravního schématu, bez podsvětlení, ale s hlasový výstupem. Čte nejbližší spoje, aktivujete nejdříve tabuli třetím tlačítkem zleva a pak tlačítkem 6 na VPNce. Tlačítko zcela vlevo je zřejmě pro aktivaci displeje. Třetí tlačítko zleva je možná pro zhasnutí displeje. Mezi nimi - druhé tlačítko zleva je zvětšování. Dopravní schéma se vyvolává odděleným tlačítkem zcela vpravo. == Reference == https://zpcestuji.g6.cz/2024/07/10/nove-odjezdove-tabule-na-zastavkach-v-praze/ fwzq1gooa1r3sitdmh6glv87vxu0n6n 54081 54080 2024-11-19T14:41:44Z Milosmid 4237 oprava peklepu 54081 wikitext text/x-wiki == Návod na obsluhu informačních (odjezdových) tabulí pomocí vysílačky VPN pro nevidomé == '''Tabule o rozsahu''' '''do 4 řádek''' (včetně), například umístěná na nástupišti (podchod, odbavovací hala, označník..) Tlačítko 1 přečte název zastávky, její označení a směr jízdy. Tlačítko 5 přečte odjezd prvního spoje: číslo linky a cílovou zastávku a za kolik minut přijede. Tlačítko 5 přečte první spoj, který k zastávce přijede (nebo někdy v ní už stojí), v pořadí linka, konečná stanice spoje, počet minut do příjezdu nebo do odjezdu. Tlačítko 6 přečte seznam odjezdů v pořadí linka, konečná stanice spoje, počet minut do příjezdu. Tlačítkem 5 také přžerušíte čtení celého seznamu odjazdů autobusů. Více o VPN vysílačkách, jejich umístění a ovládání na webu [https://www.sons.cz/Informacni-system-pro-nevidome-infotabule-a-ovladani-P4002833.html SONS - Bez bariér - Informační systém infotabule] Takto fungují nové odjezdové tabule, zaváděné PID v Praze a v Středočeském kraji, které se nacházejí buď přímo v přístřešku zastávky nabo na bezprostředně sousedícím sloupu, kde je tabule umístěna pro lepší přehled z širšího okolí (z náměstí). Všechny odjeuzdové tabule jsou postupně vybavovány modulem Tyfloset, který právě umožňuje, aby byl aktivován vysílačkou VPN hlasový výstup. Postupně znamená, že není třeba zapojen hned po instalaci tabule. === Další zdroje čtení tabulí === [https://pid.cz/zastavkova-tabla Všechny odjazdové tabule v digitální podobě (i zatím nefyzické) na internetu] https://m.pid.mpvnet.cz/ === Tagování na Open Street Maps === Digitální tabule=ANO departures_board=realtime departures_board:speech_output=yes blind:description=Zastávka je vybavena Tyflosetem, odkaz na tuto stránku ==== Příklady a specifika některých tabulí ==== Tabule s tzv. Ink - eklektronickým inkoustem na označnících, zavěšených v místech klasických jízdních řádů. ===== Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, autobusová stanice ===== Zobrazují čtyři nejbližší odjezdy autobusů ze stanoviště, kde jsou umístěny. Písmo je velké, ale nedá se přepnout na negativní zobrazení, ani více zvětšit. Negativ problikne, když tabuli aktivujete jediným tlačítkem a nebo když „nutíte" tabuli, aby promluvila. Aktivace tabule, aby promluvila se dělá tak, že nejdříve tabuli aktivujete tlačítkem pod displejem a po té stisknete k tomu určená tlačítka 6 nebo 5 na vysílačce VPN pro nevidomé. Nepodařilo se to hned, je tu určitá prodleva, než ze sebe tabule informaci vysouká, ale nakonec se podařilo. Investorem je Integrovaná doprava Středočeského kraje. Více o zastávkách s tabulemi E-paper. ===== Zastávkový panel s INK na Nádraží Vysočany směr centrum ===== Jízdní řády na těchto tabulích bylo možné zvětšit, vyjma dopravního schématu, bez podsvětlení, ale s hlasový výstupem. Čte nejbližší spoje, aktivujete nejdříve tabuli třetím tlačítkem zleva a pak tlačítkem 6 na VPNce. Tlačítko zcela vlevo je zřejmě pro aktivaci displeje. Třetí tlačítko zleva je možná pro zhasnutí displeje. Mezi nimi - druhé tlačítko zleva je zvětšování. Dopravní schéma se vyvolává odděleným tlačítkem zcela vpravo. == Reference == https://zpcestuji.g6.cz/2024/07/10/nove-odjezdove-tabule-na-zastavkach-v-praze/ lv27ia09gq5g4h44fx3nsamxtukfl7b