Słódki dźećel
Z Wikipedije, swobodneje encyklopedije
Słódki dźećel |
|
---|---|
![]() |
|
Słódki dźećel | |
systematika | |
Domena | Eukarioty |
Swět | Rostlinstwo |
klasa: | (Rosopsida) |
podklasa: | (Rosidae) |
porjad: | (Fabales) |
swójba: | Łušćinowcy (Fabaceae) |
podswójba: | (Faboideae) |
ród: | (Hedysarum) |
družina: | Słódki dźećel |
wědomostne mjeno | |
Hedysarum hedysaroides | |
(L.) Schinz & Thell. | |
|
Słódki dźećel (łaćonsce: Hedysarum hedysaroides, synonym Hedysarum obscurum (L.)) je rostlina ze swójby łušćinowcow.
Wobsah |
[wobdźěłać] Wopis
Słódki dźećel je wjacelětna rostlina, kotraž dosahuje wysokosć mjezy 5 a 25 cm, rědko hač do 60 cm.
čopojty korjeń často dosahuje dołhosć wot metra.
Stołpik je róžkaty, njerozhałuzkowany, zrunany, šćedriwje lisćaty.
Łopjena su njeporowje pjerite a maja hač do 10 porow (9-21) owalnych abo lancetojtych, cyłokromatych, nahich, horjeka ćěmnozelenych, deleka jasnozelenych łopješkemi. Łopješki dosahuja dołhosć mjezy 10 a 30 mm. Pódlanske łopjena su kóžkojte, brune a hač nad srjedźišćom zarostowane.
Wón kćěje wot julije hač do awgusta. Kwěty su jaskrawje purpurčerwjene, dosahuje dołhosć wot 2 cm, su najčasćišo wisace a sedźa po 10-50 w na kóncu stejacym kiću. Króna dosahuje dołhosć mjezy 15 a 20 mm a je čerwjenofijałkojta. Čołmik je dlěši hač křidleško a chorhojčka. Keluch je zwonojty.
Płodowe łušćiny dosahuja dołhosć mjezy 2 a 4 cm a su dźělene a mjatene.
[wobdźěłać] Stejnišćo
Wón rosće na hórskich łukach, na wapnitych, kamjenjatych pódach.
[wobdźěłać] Přestrjeń
Słódki dźećel je wot Pyrenejow hač do Małoazije rozšěrjeny.
[wobdźěłać] Wostatne
Korjentne boblije wobsahuja dusyk zwjazowace bakterije. Je jedna najbóle hódnotnych Alpskich picowanskich rostlinow z wysokim wutkom na bělkowinje a tuku. Hačrunjež je lochko hórkojty, wón bu rady wot skotu žrany. Ale wón hubjenje wudźeržuje sylne pasenje; lěpje wón so hodźe k dobyću wot syna (syčenje).
[wobdźěłać] Wobrazy
[wobdźěłać] Žórła
- GU Maxi-Kompaß Blumen, ISBN 3-7742-3852-9, strona 114
- Lajnert, Jan: Rostlinske mjena. Serbske. Němske. Łaćanske. Rjadowane po přirodnym systemje. Volk und Wissen Volkseigener Verlag Berlin (1954)