Kinsásá
From Wikipedia
|
||||
---|---|---|---|---|
Esé | ![]() |
|||
Engumba Mokonzi | La Gombe | |||
Moyángeli | M. Baudouin Liwanga | |||
Nkótá ya ekólo | Lingála | |||
Etando | 9 965 km² | |||
Mito estimée | 7 500 000 hab. (2005) |
|||
Bato na etando | 752,63 hab./km² | |||
ISO 3166-2 | CD-KN | |||
Badepité | 59 | |||
Localisation | ||||
![]() |
||||
Komini mpé Territoires - Bingúmba - Bitúká |
Mbóka tǒ engumba Kinsásá —ekokí kotangema Kinshásá tǒ Kisásá— (eye eyébénákí kala o nkómbó Léopoldville) ezalí mbóka-mokonzi ya Kongó-Kinsásá. Ezalí mpé etúká (province) ya ekólo êná. Ezalí engumba monɛ́nɛ, na efúku 8 ya bato (est.). Elɔngɔ́ na nyɔ́nsɔ óyo, Kinsásá ezalí engumba ya míbalé na bingumba nyɔ́nsɔ ya mokili, na elobelí lifalansé, na sima ya engumba Pari (Falansia), mpé ezalí o káti ya bingúmba minɛ́nɛ koleka ya Afríka o nsé ya Sahara.
Etápe |
[kobalola] Jyografi
Ekútání na mabelé o loboko-ya-mwǎsí ya Ebale ya Kɔ́ngɔ. Na yangó etálání pɛnɛ-pɛnɛ mpénza na Brazzaville, mbóka-mokonzi ya Republiki ya Kɔ́ngɔ tǒ mpé Kongó-Brazzaville. Kinsásá ekútání na 4°16' Sud, 15°17' Esita (-4.2667, 15.28333).
Bisíká minɛ́nɛ ya êná engumba :
- Cité de l'OUA, ndáko ya Bulamatari ya Kongó-Kinsásá
- Matonge, óyo eyebaní mokili mobimba mpɔ̂ na malɛki-butu na yangó
- Komini ya Gombe.
Engumba óyo ezalí na mǎto ya ebale tǒ mpé baferry na esɛ́mɛlɔ ya Beach Ngobila mpɔ̂ na kokɛndɛ Brazzaville na Bangi, na nzelá-masíni ’te na Matadi, elongo na Aleopori ya Ndjili.
Bilóko minɛ́nɛ óyo emɔ́nɔnɔkɔ míngi ezalí Buludingi ya SOZACOM, Hotel Inter-Continental na Hotel Memling, Zándo monɛ́nɛ ya Kinsásá, Mizé ya Kinsásá na Académie des Beaux-Arts. Bulevale ya 30 Juin ndé ekangasí biténi nyɔ́nsɔ ya êná engumba.
[kobalola] Bato
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Source: Populstat, World Gazetteer |
[kobalola] Lisapo
- Bonkámá ya 16–19, nzinga ya Malebo Pool ezalí na zándo tǒ wɛnzɛ inɛ́nɛ, bato batɛ́kɛ́kí mpé batɛ́kísákí míngi mpɛ́mbɛ́, bilɔ́kɔ mpé baúmbu.
- 1881 «traité de l’amitié» (Henry Morton Stanley na Ngaliema)
- 1898 Nzelá-masíni ya Matadi (CFC)
- 1929 mbóka-mokonzi ya Kɔ́ngɔ-Bɛlɛzi (1929-1960) na ya Republiki ya Kɔ́ngɔ (1960-1966)
- 1966 Lipopo akómí « Kinsásá » o mokɔlɔ 30 ya sánzá ya motóbá
[kobalola] Molungé mpé mbúla
Min. (°C) |
Max. (°C) |
Pluie (mm) |
|
---|---|---|---|
yanwáli | 21 | 31 | 135 |
febwáli | 22 | 31 | 145 |
mársi | 22 | 32 | 196 |
apríli | 22 | 32 | 196 |
máyí | 22 | 31 | 159 |
yúni | 19 | 29 | 8 |
yúli | 18 | 27 | 3 |
augústo | 18 | 29 | 3 |
sɛtɛ́mbɛ | 20 | 31 | 30 |
ɔkɔtɔ́bɛ | 21 | 31 | 119 |
novɛ́mbɛ | 22 | 31 | 222 |
dɛsɛ́mbɛ | 21 | 30 | 142 |
* Sources : BBC Weather |
[kobalola] Bilílingi
[kobalola] Nkásá-web o libándá Wikipedia
Carte détaillée de Kinsásá
Carte de la ville de Kinsásá (2001)
Carte de Léopoldville (1960)
Carte de Léopoldville (1954)
Photos de Léopoldville
Photos de Kinsásá 2005
Photos de Kinsásá / Léopoldville
[kobalola] Tálá mpé
|
|||
Bandalungwa | Barumbu | Bumbu | Gombe | Kalamu | Kasa-Vubu | Kimbanseke | Kinsenso | Kinsásá | Kintambo | Lemba | Limete | Lingwala | Makala | Maluku | Masina | Matete | Mont Ngafula | Ndjili | Ngaba | Ngaliema | Ngiri-Ngiri | Nsele | Selembao |
|
|||
Bandundu · Bas-Congo · Ekwatéli · Kasai-Occidental · Kasai-Oriental · Katanga · Kinshasa · Maniema · Nord-Kivu · Etúká ya Monyɛlɛ · Sud-Kivu |